Hlubinná abreaktivní terapie

27.3. 2018

Zdravím vás po delší době, která byla celkem náročná. V červenci 2017 jsme se rozloučili s Andrejem Dragomireckým. Odešel a zanechal zde vypracovanou Hlubinnou abreaktivní psychoterapii. Důležité je, aby byla dále šířena v duchu, který on sám stanovil. Čest jeho památce.

Na loňském kurzu se sešlo několik úžasných lidí. Dva z nich již dnes plně pracují a mohu podotknout, že jsou velmi dobří. Na kurzu se hodně řešily potíže, které se netýkají jen lid na kurzu. Velkým zážitkem bylo téma – strach ze smrti. Zpracování tohoto problému bylo velice emotivní, ale zároveň nám poskytl nahlédnout do okamžiku, co se s člověkem v okamžiku umírání děje. Zatím jsem se na kurzech nesetkala s tak rozsáhlým pohledem, zvlášť u začínajících terapeutů.

I letos proběhne další základní kurz. Datum bude upřesněno během následujících dvou měsíců, ale předpoklad je, že proběhne buď koncem září, nebo začátkem října.

Z informací od lidí, co mě píší je výhodou, pokud je kurz týdenní. Zpracuje se na něm více potíží a teorie s praxí je více ucelená, než u kurzů víkendových. Pokud se rozhodnete takový víkendový kurz absolvovat, pamatujte si – zpracujte na něm problém celý, tedy ve všech bězích. Pokud odjedete s nedokončenou prací, může přijít problém. Lektor s vámi nebude doma a nemůže dohlédnout, zda pracujete správně, jako na kurzu (supervize). Co vám na kurzu není jasné – ptejte se. Často se totiž setkávám s tím, že někdo absolvuje kurz a po příjezdu domů je z něj hotový regresní terapeut. Na to, aby jste tím hotovým regresním terapeutem byli je zapotřebí mít na sobě i druhých celkem dost naauditováno. Buďte v kontaktu se svým lektorem, kdy jej v případě nejasností můžete kontaktovat. Pokud si nejste jistí, nepouštějte se do regresí sami doma, ale jeďte na kurz znova.

Když jsem na kurzy jezdila já…jezdila jsem opakovaně. Prvním důvodem bylo, aby mě auditoval někdo jiný moje potíže. Druhým důvodem bylo opakování teorie…která se tak lépe pamatovala. Žádný kurz není naprosto stejný, jako lidé, kteří se ho zúčastní. A žádná taková setkání nejsou náhodná. Absolvovala jsem tedy základních a pokračovacích kurzů mnoho. Každý mě přinesl něco nového, užitečného. Se svým učitelem jsem byla v neustálém kontaktu. Často jsem se ptala, upřesňovala si své vhledy. A on trpělivě naslouchal a poskytoval mi mnoho informací. Tím vším chci říct, že ten, kdo chce s touto formou terapie pracovat, měl by o ní vědět co nejvíc a být si jistý svou prací.

Jak v minulosti, tak i dnes se objednávají lidé, kteří se domnívají, že můžeme řešit problém, který se neskrývá v nich, ale v někom z jejich okolí. Vypadá to asi takto – Přijde klientka a chce řešit, že ji přítel nechává samotnou. Chodí se bavit a ona sedí doma. Přitom si vůbec neuvědomí, že nemůžeme řešit to, proč partner odchází za zábavou, ale měly bychom řešit to, proč ona sedí doma. Také je dobré pouvažovat, jestli je to vyrovnaný partnerský vztah a proč v něm tedy setrvává, když jí nevyhovuje – a to je téma k regresi. V lepším případě se tento problém u dané klientky zpracuje, v horším odchází nespokojená, že nemůžeme „ovlivnit“ jejího partnera. Takže, když někdpo chce řešit problém, kteý ho tíží, bylo by dobré se zamyslet, s čím chci na sezení přijít.

Obecně se však ukazuje, že jen málo lidí se chce zlepšit a pracovat na sobě. Taková práce je útrpná…(editlp)

20.11. 2016

Máme po pokračovacím kurzu…byl úžasný a účastnice skvělé, učenlivé! Náplní kurzu byla práce na dálku, i přes medium…a také nově a poprvé u nás v ČR – ZLEPŠOVÁNÍ PROSTŘEDÍ. Bohužel toto téma nestihnul na svých kurzech předat Andrej Dragomirecký, tak jsem to udělala já. Měla jsem obrovské štěstí, že to co uměl mi předal. Na jaře se mě ptal, jestli jsem to už někomu na kurzech předala…tak jsem mu určitě udělala radost. Je to velmi dobrá technika, jak zvládnou svou budoucnost. Je to pro váhavé, kteří se nemohou rozhodnout, co bude dál, ať už v osobním životě, nebo profesním.

Opět s nástupem podzimu přibývá depresí a jiných psychotických stavů. Nejsou dány tímto obdobím, které se jim běžně přiřazuje. Tyto stavy jsou dány restimulací dříve vzniklých traumat. Málo slunečního svitu spojeného s chladem, větrem…dovedou spustit většinu těchto potíží. Nedávno jsem se přidala ke skupině, která je založena na internetu pro lidi, kteří takovými potížemi trpí. Celkem mě překvapilo, jak si libují v tom, jak se cítí…a o pomoc příliš nestojí. Tedy o tu, při které sami mají něco udělat. Spíš by se jim hodilo, že by to za ně udělal někdo jiný. Další už pomoc hledali, ale bohužel narazili…Stále mě udivuje, kolik rádo by terapeutů se baví lidským neštěstím.

Hodně z těchto lidí rovněž uvádí, že předepsaná psychofarmaka jim od potíží nepomáhají. Je proto dobré zamyslet se nad tím, proč tyto prášky berou. Co je jim tvrzeno a také časový sled před užíváním psychofarmak a při něm. Úleva nepřichází, ale proč? Je to prostě tím, že se NIKDO nezabývá PŘÍČINOU takových obtíží!

Mým snem bylo připravit terapeuty, kteří by dovedli pomocí této terapie udělat něco pro ty, kteří trpí. Aby se nebáli brát klienty, kteří berou psychofarmaka. Z části se mě to podařilo…ale stále je to málo. O týdenní kurzy není moc velký zájem. Přitom je potřeba, aby si budoucí terapeuti prošli sami týdenním výcvikem, který nenahradí několik víkendů. Budu přemýšlet, jakou zlatou střední cestou se dostat. Ráda bych, aby v každém koutě naší země byl alespoň jeden takový terapeut…(editlp)

13.9. 2916

Dlouho jsem nepsala…událo se toho celkem dost. Proběhl kurz, několik seminářů a už tu bylo léto. Ten čas neúprosně běží…

Nějakou dobu jsem sháněla nové místo pro semináře…naše staré skončilo. Poslední kurz byl něčím vyjímečný…sešly se samé ženy, velmi bystré a pracovité. Myslím, že na tomto kurzu udělaly skutečně hodně. Mám velkou radost z toho, že si už většina začala brát klienty a zpracovávají s nimi jejich potíže. Za měsíc proběhne pokračovací kurz a potom už asi žádný nebude. Lidé se podle mě bojí, čím mohou v regresích procházet, s čím se mohou setkat. Je to škoda, protože je tato metoda velmi účinná pro zpracování našich těžkostí. Možná tomu vadím trochu já. Nejsem z těch, kdo dělají lidem divadlo, nechodím v kostýmu, nemluvím, jako kniha. Dělám to však vědomě, bludů a rádo by duchovní práce je kolem nás už přespříliš. Jiná nebudu, kdo bude chtít reálnou výuku, kterou může využít po takovém kurzu už sám, ten si cestu najde.

Teď k uplynulému období a práci s lidmi. Stále více se objevují klienti, kteří si přicházejí řešit své strachy. Strach ze samoty, strach, že je partner opustí, strach, že bude hůř, než je. Takové téma se dobře zpracovává a má téměř okamžitý účinek. Jakmile při sezení přijdeme na příčinu takového strachu, je vše ihned jasnější. Každá dnešní bolest, problém má svůj důvod. Je uložen ve starém traumatu, ve staré události, kde byl tento strach oprávněný. Jakmile problém zpracujeme, strach mizí…je to neskutečné, úžasné.

Jako dalším problém se objevují úzkosti, deprese. Jakmile se někomu nedaří, ihned propadá panice. Zde se objevuje příčina, kterou představují přivtělené duše…ale není tomu vždy tak. Často se lidem restimuluje (připomene) nějaké staré trauma, které vyvolá nepříjemná událost, kde však nejde o život. Když vše vyřešíme, nepotřebuje klient návštěvu lékaře, psychiatra, ani prášky.

Proč tolik lidí trpí? Proč si drží svou bolest? Dělají to schválně, nebo za to nemohou? Někteří jsou rádi nemocní, nešťastní…dostává se jim větší pozornosti. Tak se jeví, že za tím je strach, že zůstanou sami, že jim v případě nouze nikdo nepomůže. Pokud se však odhodlají a projdou sezením, kde se podívají na příčinu svých problémů – vyhrají! Nebudou muset být na někom závislí, budou soběstační a sebevědomí.

Hodně z vás si možná řekne…já se nechci dívat na to, kde mě bylo blbě, kde trpím, kde zemřu. Jenže to není o nepříjemných pocitech, je to o vyřešení svých potíží. Pokud člověk překoná svůj strach – osvobodí se. Regrese nefunguje pouze na to, že se díváme, kde jsme dělali chyby, kde nám druzí ubližovali. Pokud nebudeme mít problémy, které nás zatěžují, tak se můžeme podívat i na to, co máte rádi. Z čeho máte radost, co vás hřeje u srdce…mnozí znají ten pocit, že „něco“ uvidí a srdce jim plesá. Vyvolá to u nich pocity radosti, třeba i dojetí. Potom si říkají – proč? Takže se v regresi můžete podívat i na to, co máte rádi, co se vám líbí a dozvíte se proč.

Takže tato technika regresní terapie dovoluje vyřešit potíže a také zjistit, proč máme něco rádi.

Přemýšlím o víkendových kurzech, o kterých jsem psala na začátku roku. Jenže – víkendové prostory jsou drahé…kurz by byl dražší, než ten týdenní a byl by asi tak na 4 víkendy základní a 3 víkendy pokračovací. Pokud by jste měli někdo zájem…napište prosím na můj e-mail. (editlp)

6.1. 2016

Uplynula nějaká doba a určitě jsem nezahálela. Připravuji pro Vás kurzy týdenní, ale i víkendové. Těší mě váš zájem o tuto skvělou terapii, proto vám i ráda vyjdu vstříc. Datum týdenního kurzu je již známo, víkendové budou v co nejkratší době na stránkách.

Lidé přicházejí s mnoha problémy, které je tíží. Nejvíce je jsou však tématem partnerské a mezilidské vztahy. Na jedné straně si je můžete vyřešit a částečně působí i na druhé partnera, který nebyl sezení přítomen. Jsou však i případy, kdy je většina problémů na straně druhé, ale ta je nemíní řešit. Je proto dobré si uvědomit, co chci zpracovat, než se bavit o tom druhém z partnerů. Někdy ten, kdo přijde příliš ustupuje, druhý má vysoké nároky, další neví, co chce vlastně řešit. Přílišná ústupnost, vysoké nároky řešit lze…ale někdy musíme přímo my sami něco ve svém životě změnit, abychom se pohnuli dál.

Pro případ, že někdo neví, co by řešit chtěl, nebo potřeboval existuje detektor emocí. Pořídila jsem si ho vloni na podzim a už přináší své ovoce. Lze jeho pomocí určit stresový faktor a tím určit, co by měl klient na sezení řešit (pokud sám nepřijde s tématem k práci). Pomocí tohoto senzoru si lze i po sezení ověřit, zda bylo sezení úspěšné. Dobrá pomůcka. (editlp)



2.9. 2015

V létě se místo pokračovacího kurzu konal kurz základní. Bylo nás méně, ale prožili jsme si pěkný týden ve znamení práce, která i mě udělal velkou radost. Zejména dvě účastnice kurzu byly velice schopné. Podle toho, jak píší to vypadá, že bude více kvalitních terapeutů. Zvládaly i náročnější práci a velmi dobře pochopili, že a této technice se nedá (ani nemusí) nic měnit. Je dokonalá, pokud ji použijeme tak, jak je připravena Ing. Andrejem Dragomireckým. Bohužel, on sám už kurzy nevede, což je velká škoda. Je spousta těch, kteří absolvovali u něj kurzy, ale přidávají si a ubírají, jak z teorie, tak i z praxe. Poté se stává z této terapie chaotická práce, která v konečném důsledku nepomůže nikomu. Některé lidi naučí nesprávně pracovat s touto technikou, jiné zcela odradí.

Andreje Dragomireckého si nesmírně vážím a snažím se proto kurzy učit tak, jak jsem je absolvovala sama u něj. Některým účastníkům připadají úsměvná cvičení, která se na kurzu dělají prví dva dny. Jsou však potřebné ke zvládnutí výcviku a k pozdější práci. Ti, kteří dál pracují v hlubinné abreaktivní psychoterapii sami vědí, co tato cvičení znamenají. Ti, kteří je nepochopili, později pochopí, že bez nich nemohou kvalitně pracovat. Cvičení nejsou mnou vymyšlené. Jsou popsány podrobně v Psychoterapii I. a jsou ověřeny dlouholetou praxí.

Už jsem vícekrát psala, že lidem chybí trpělivost. Na samotném sezení se určité události (kde je nějaké trauma) procházejí opakovaně. Některým lidem to připadá, že to trvá dlouho. Jenže pokud se chtějí nějakého problému zbavit, třeba takového, který je trápí mnoho let je 2 – 3h. mnoho(?). Proto je dobré si uvědomit, jestli chci svůj problém vyřešit, nebo ne.

Za poslední dobu přišlo pár klientů, kteří hledali řešení i v jiných oblastech. Jde o zkušenosti s psychotropními látkami. Musím upozornit, že pokud chce někdo přijít na regresi, měl by mít čistou hlavu. Navíc tyto látky přetrvávají v organismu hodně dlouho dobu. Obecně je známo, že se ukládají v tukových buňkách. Je tedy doporučeno saunování, aby se tyto chemické substance dostaly rychleji z těla ven. Na sezení je vždy poznat, že klient třeba před týdnem užil některou z drog. V případech, kdy není takový klient schopen sám absolvovat sezení, lze ho provést přes někoho blízkého z rodiny, nebo kvalitní medium.

Další základní kurz bude v říjnu. Případné zájemce chci je upozornit, že na kurzu budou pracovat touto technikou a nesmí tam vnášet jiné prvky. Hodně lidí přijede na kurz a má již naučené jiné techniky. Není však povoleno je jakkoliv na kurzu používat, aby nenarušovali výuku i praxi.  (editlp)

10.6. 2015

Dnes chci napsat něco u proběhlém kurzu, který se konal v dubnu. Pár účastníků bylo na tomto kurzu, jako opakující. Někteří po druhé, jiní i po třetí. Ukázalo se, že cvičení, která jsem zařadila o víkendu mezi teorii přinesla své ovoce. Bylo poznat, kdo z opakujících „pracuje“ a kdo méně, nebo vůbec. Často je tomuto na vině ta skutečnost, že po příjezdu domů nemají tito lidé s kým společně pracovat jeden na druhém. Za týden se neudělá vše, co potřebujeme. Proto je podle mě dobré, když na kurz přijedou lidé ve dvojicích. Na místě spolu příliš nepracují, střídají se s ostatními. Doma však mají více příležitostí pokračovat a tím pádem se zdokonalovat. Te, kdo tuto možnost nemá, měl by využít další opakování základního kurzu za zvýhodněné kurzovné. Je prostě potřeba na sobě pracovat.

Jakmile dojede účastník na pokračovací kurz, předpokládá se, že má už své věci z větší části zpracované a je připraven učit se dál. Dalšími metodami potom zdokonaluje nejen svou práci na druhých, ale může zpracovat své záležitosti efektivněji.

Na základním kurzu jsem vložila do výuky i téma přivtělených duší. Je to podle mě na místě, protože přibývá případů, kdy přijde klient s problémem, za kterým taková duše stojí. Je potřeba ji odvést ještě před samotným auditem, abychom nezpracovávaly s klientem problém duše a ne jeho vlastní. Ukázalo se, že práce na tomto kurzu byla díky komplexnímu přístupu přínosná. Audity byly ucelené a více se jich udělalo. Novinkou pro účastníky bylo i to, že jsem jim předložila Etický kodex auditora k podpisu. Jsem přesvědčena, že ten, kdo chce pracovat s druhými lidmi, tak by ho měl znát a respektovat jej. Jeho plné znění je na hlavní liště v sekci „Regrese“.

Co se týče práce samotné. Chodí bohužel i takoví klienti, kteří neuznají, že mají svůj problém, ale svádí ho a jiného člena jejich rodiny, nebo spolupracovníka, šéfa ap. Někdy je to s lidmi těžké, ale i oni jsou na své cestě, proto je potřeba jim pomoci. Mohou být zpočátku rozladěni, že se začne pracovat na něčem jiném, než s čím přišli. Radost však přichází třeba týden po sezení, kdy dotyčný klient zavolá a informuje o pozitivní změně. I proto tuhle práci děláme.

Upozorňuji i na změnu termínů kurzů. Základní kurz se koná od 7.8. do 14.8. a pokračovací kurz bude od 11.9. do 18.9. 2015. Další kurzy budou uveřejněny po tomto termínu. Pokud máte o některý z kurzů zájem a potřebujete další informace, napište na můj e-mail. (editlp)

12.3. 2015

Dnes připomínám všem zájemcům jarní základní kurz. Ti, kteří se rozhodli na sobě pracovat, něco více se dozvědět o sobě samém a  nebo ti, kteří chtějí změnit svůj dosavadní život mají teď svou příležitost. Počet účastníků je omezený, proto se rozhodněte co nejdříve! Jak jsem psala v sekci Přivtělené duše, již v základním kurzu se naučíte práci týkající se odvádění duší. Na kurzu dostanete učebnici Psychoterapie I. a knížku Přivtělené duše a jejich cesta do Světla (knížky je možné i zakoupit, nabídka v sekci KNIHY).

Praxe dále ukazuje, že lidé mají pocit, že touto terapií je vše řešitelné. Není tomu bohužel tak. Tato terapie není vhodná na řešení problémů spojených s infekční nákazou, ať jde už o viry, či bakterie. Můžeme však auditovat veškeré projevy těchto infektů a všechny části těla. Tím pozvedneme imunitní systém člověka a tedy i posílení vůči dalším nákazám. Bohužel touto terapií nedovedeme zlikvidovat např. boreliozu, parazity a další podobné potíže.

Také se v poslední době setkávám s tím, že přijde klient, který chce svůj problém řešit. Jenže mi tvrdí, že vůbec nic nevidí. Nakonec se však ukáže, za jeho „neviděním“ je strach z toho, co si při sezení prožije, co uvidí. Navíc nejsou lidé pevně rozhodnutí se svého problému v daný okamžik zbavit. Někteří mají obavy, že si při sezení vymýšlí. Přitom nemají dělat nic jiného, než odpovídat na to, co se jich ptám. Většinou to první, co je napadne je správná odpověď. Jiní mají zase pocit, že si prvně musí vše prohlédnout a potom teprve mluví. To je také velká chyba. Mělo by to spíše vypadat takto – klient, který přijde mi sdělí problém, který chce řešit. Nejprve jde o to, abychom ho dobře pojmenovali. Potom si zavře oči a odpovídá plynule na mé otázky a prochází tím, co si vybavuje. Nejde zde o vzpomínání si, ale vybavování si! V tom je podstatný rozdíl.

Někdo má, jako první otázku – „Uvedete mě do hypnózy?“ Nevím, proč si lidí myslí, že nejsou schopni si něco vybavit. Hypnóza není v této terapii vůbec potřebná. Všichni jsme schopni si vybavit svůj problém, který nás tíží a tento problém je předpokládám reálný. Proto ho také reálně zpracujeme. Malé děti jsou schopné si vybavovat nejlépe. Nejsou ještě svázány předsudky a názory, co jde a co ne. Pracuje se s nimi lépe, než s některými dospělými. Také často slýchávám názor, že touto terapií člověk trpí, protože si připomíná to, co mu vadí, co je pro něj nebezpečné, nebo prožívá znova svá traumata. Jenže bez toho to nejde! Je opakovanými průchody si klient uvědomí, proč se daná situace stala, co bylo její příčinou a je schopen se toho, čeho se bojí zbavit – napořád!

Další přijdou a myslí si, že oni jen řeknou, co je trápí a druhý to za ně vyřeší. Jenže to tak nefunguje. Osobní problém není díra v kabátě, který si dáme opravit. Někteří terapeuti pracují způsobem, kdy člověku sdělí příčinu jeho problému a dokonce mu řeknou i nějaký průběh jeho minulého, nebo minulých životů. Potom mu vše vysvětlí, proč a jak se co stalo. Na takového klienta to působí velice seriozně a na chvíli jej to uklidní. Jenže – u traumat Vám může vysvětlovat kdo a co chce. Pokud to nepochopíte a neprojdete sami, nebude žádná terapie účinná a po nějaké době se může problém vrátit a s ještě větší intenzitou. Proto je důležité, aby si každý svůj problém zpracoval osobně. (editlp)


7.1. 2015

Hned na začátku musím všem poděkovat, že mi píšete své zkušenosti s regresní terapií. Dávno všem už povídám, že doporučení auditoři u pana Dragomireckého jsou v hojném počtu, máte si z čeho vybírat. Časem i já budu uvádět ze svých kurzů schopné auditory. Jde nejen o pochopení teorie a praxi, jde i o auditorskou etiku. Ne všichni ji dodržují, což je nepřípustné.

Za poslední dobu se lidé ozývají většinou se vztahovými problémy. Je to pro ně obtížné sezení, ale ten, kdo spolupracuje ví, že tato terapie je velmi přínosná a účinná. Ne každému se však chce procházet opakovaně situacemi, ve kterých mu zrovna není do zpěvu. Jenže je to nutné, což potvrdí ti, kteří ke mě přišli a odpovídali na to, co se jich ptám. Každého upozorňuji na to, že když se řeší problém, nebudeme se dívat na nádherné věci, ale hlavně na to, co nám ten problém způsobuje. Jen tak můžeme vše řádně zpracovat a dosáhnout tak výsledku. Není to vždy jednoduché, ale na konci čeká, jak říkám – svoboda. Zbavit se problému bude příště jednodušší. Jakmile zjistíte, že to jde a není to zase tolik náročné, už nebude chtít jiné potíže řešit jinak.

Ti, kteří mají problému mnoho a neberou žádná psychofarmaka, nabízím jako možní řešení – kurz. Za týden si tam toho zpracují víc, než za kdoví kolik sezení a navíc se to sami naučí i provádět na druhých. Je mi kolikrát líto, že musí klient vícekrát přijít. Sotva se naučí v tom dobře chodit, řádné prochází a odpovídá na mé dotazy…musíme končit. Únava se začne objevovat po 4 – 5 hodinách. Na kurzu si odpočine a jde pokračovat. Viděla jsem za ta léta už mnoho kurzistů, kteří přijeli naprosto nešťastní a odjížděli, jako úplně jiní lidé. To je jen proto, abych vysvětlila proč nabízím těmto lidem kurz. Mnoho takových klientů dnes sami auditují své přátele a rodinu. Jinak se terapeutické činnosti nevěnují.

Překážkou k účinné regresi je nespolupráce klienta. Často se považují za hodně duchovně založené a to může být také někdy na závadu. U některých terapeutů je po nich požadováno, aby si vymýšleli…louku, zdrcadlo, dveře…je to zbytečné. Naše psychika využívá asociační vlastnosti paměti. Žádné vymýšlení není potřebné ani žádoucí. Každý je schopen si vybavit, kde mu není dobře, kde mu bylo ublíženo, kde prožil něco traumatického. A je zcela lhostejné, jestli je to událost probíhající v současném životě, nebo některém minulém. Ten, kdo to zkusil sám ví, jak to funguje. Pokud mi však klient začne povídat bláboly a vysvětlovat symboliku – proč vidí hada, proč modré světlo ap. raději práci skončím. Jak jsem psala, za sezení odpovídám já, pracuji tedy tak, jak mě můj učitel (A. Dragomirecký) naučil. Je to stejné, jako když chcete něco uvařit, něco nového, co jste ještě nikdy nedělali. Potřebujete recept. Pokud ho dodržíte, budete mít skvělý výsledek. Pokud si však něco pozměníte, je výsledek vždy nejistý. Proto tolik regresí nevychází a ti, co něčím podobným prošli tvrdí, že regrese nefunguje, že je nebezpečná ap.

Stejné je to i v případě, kdy se problém řeší několika způsoby. Na samotný konec – pokud je sezení úspěšné, takový terapeut neví, která technika klientovi pomohla. Mohu pracovat tedy s různými technikami, ale nikdy je nebudu míchat. To bych v tom měla hodně nejasno i já. (editlp)

Během týdne bude na stránkách další termín kurzu.

4.10. 2014

Kurz byl v září z technických důvodů zrušen, ale v listopadu zcela jistě proběhne. Jsem ráda, za Váš zájem. Hodně lidí má zájem se o regresní terapii lecos dozvědět, ale jen málo z nich by chtělo v této terapii samo pokračovat. Je na každém, kdo přijede na kurz, jak dále se získanými znalostmi naloží. Časem budu doplňovat i informace o doporučených auditorech. Pokud je v mém seznamu nenajdete, přicházíte na terapii na vlastní pěst. Tedy bez záruky. Ti, kteří budou v tom seznamu uvedeni budou mít již za sebou zkoušky a tím pádem bude mít klient jistotu, že nejde k laikovi.

Před časem natáčela brněnská televize pořad o regresní terapii v Brně. Odkaz na tento dokument je již v sekci Brněnská televize. Snad bych k němu ještě chtěla dodat vysvětlení. Do dokumentu jsou vloženy poznámky blogerky a k těm bych se chtěla vyjádřit. V jejím názoru se říká, že regresní terapie je hloupost a navíc, proč se vracet k traumatizujícím věcem a znova se trápit.  Jestli je to hloupost, nebo ne, o tom se musí každý přesvědčit sám. K tomu, jestli se člověk při sezení trápí…nemyslím, že by se trápil. Prochází však události, které obsahují nějaké trauma, nějaký nepříjemný zážitek. To asi každému milé není. Rozhodně však klient netrpí. Od toho, aby netrpěl je zde terapeut, který mu při sezení pomáhá. Navíc je nutné si uvědomit, že tuto nepříjemnou událost si při sezení klient zpracuje a tím pádem ho již problém neobtěžuje. Naskýtá se tedy otázka, zda je lepší hodinu, nebo dvě procházet tím nepříjemným a zbavit se toho, nebo se trápit celý zbytek života. Všichni víme, že trápení, ať ho jakkoliv potlačíme nezmizí. Zůstává jen zasunuto a je otázkou času, kdy nás opět potrápí. Někdo se však trápí rád.

V tomto dokumentu byl sestřihaný celý proces sezení. Je to proto, že lidé se na něco podívají a začnou to hned zkoušet. Jenže bez předchozího výcviku není tato terapie vždy bezpečná. Je však vidět, že klientka nijak nešílí, když ji v události z minulého života oběsí, nebo ve druhém případě uvláčejí koňmi. V dokumentu není problém, který si přišla řešit. Její potíží bylo, že si nemohla nic dát na krk. Nemohla si zapnout v zimě ani bundu ke krku, protože jakýkoliv tlak na krk jí dělal potíže. Trochu mě jen mrzí, že v sestřihu není audit ze současného života, kdy jsme začaly terapii procházením poslední události, kdy tento pocit měla. Sezení nezačíná minulým životem!

Znova zde musím připomenout, že nikoho nepřesvědčuji, že nějaké minulé životy jsou a ani nikoho na minulý život nenavádím. Každý klient prochází jen to, co si sám vybaví. Podle určitých znaků lze poznat, jestli si náhodou nevymýšlí. Každý klient, který si prošel nějaké řešení svých potíží v minulých životech o tom, jestli tyto životy existují myslím nepochybuje. Možná někdo z počátku váhá, jestli tohle je skutečné. Ale pokud potíže odezní, není o čem dál mluvit. Lidská psychika je stále málo prozkoumaná. Úžasné jsou případy, které lze i dnes doložit, že se v minulosti staly.

Po shlédnutí tohoto dokumentu si udělejte názor sami. Jen tak přemýšlím, že by nebylo špatné se s někým domluvit a natočit dokument, který by lidem řekl více. Mohl by vysvětlit i to, co Vás na tomto tématu nejvíce znamená. Komu se nechce dále klikat, zde je odkaz na video

https://www.youtube.com/watch?v=tOarK_oD7Cg

Nedávno u mě byla klientka, která se už dlouho dobu „léčí“ na psychiatrii. Nebyla to příliš lehká práce, ale lecos jsme udělaly. Je až neskutečné, jak pod vlivem psychofarmak pracuje psychika. Vážím si však každého klienta, který má zájem pracovat sám na svých potížích. Tolik se snažila, ale sezení bylo díky zastřené mysli hodně omezené. Další práci bude lépe provést přes medium, dokud nebude ona sama schopna pokračovat v sezeních.

Málo kdo ví, že existuje Občanská komise za lidská práva. Zabývá se tím, jak se zařízení v oblasti psychiatrie chovají k pacientům. Ti, kteří máte nějaké pochybnosti o „léčbě“, hospitalizaci proti vůli a podobně, neváhejte se pro pomoc k nim obrátit. Na jejich stránkách je spousta užitečných informací. Jejich webovky – http://www.cchr.cz/cchr.php?display=homepage

Kdo má zájem na sobě pracovat a zbavovat se svých potíží, obraťte se na mě e-mailem. Telefon je mnohdy nedostupný, proto je to jednodušší způsob. (editlp)

3.9. 2014

Léto je téměř za námi. Dnes bych se chtěla zmínit o kurzech Hlubinné abreaktivní psychoterapie, které proběhly toto léto. Bohužel jsem se jich nemohla zúčastnit…Setkala jsem se však na pokračovacím kurzu s některými účastníky těchto letních kurzů. Je radost slyšet jejich zážitky a pochopení toho, že je to cesta k tomu, aby jsme žili lépe. Aby jsme se zbavili problémů, které nás tíží a naučili se na kurzu technice, která pomůže nejen nám, ale i druhým, sotva s nimi začneme pracovat.

Trošku mě však zarazila skutečnost, že někteří si myslí, že kurz je určen těm, kteří chtějí JEN pracovat na druhých. Základní kurz by měl být spíš určen proto, abychom si sami zpracovali své problémy a po skončení kurzu pokračovali. Jen dobře odauditovaný auditor může dobře pracovat na druhých lidech. Určitě by jste nechtěli, aby jste k nějakému terapeutovi přišli, procházeli si nějakou nepříjemnou událost, u které si třeba i popláčete a auditor, který Vám má pomoct pláče s Vámi. Jemu se totiž při sezení a řešení nějakého Vašeho problému může restimulovat problém jeho vlastní. Sezení je potom nekvalitní, nepřesné a nemusí se vše vyřešit, jak má. Takže kurzy nejsou senzací, nepatří zvědavosti o tom, co jsme byli v minulých životech, ale jsou důslednou prací na sobě samém. Sama jsem za ta léta byla svědkem toho, jak přijel na kurz účastník, na kterém byly problémy vidět, aniž by se o nich zmínil. Na konci kurzu však odjížděl někdo úplně jiný. Odlehčený o stará traumata, která si za ten týden zpracoval. Na těchto kurzech se pracuje ve dvojicích a pod dohledem zkušeného lektora. Nejen, že se zbavíte svých potíží (alespoň těch nejvýraznějších), ale naučíte se s touto technikou i sami pracovat. Je to jeden z kurzů, kde když odjíždíte domů, můžete dál sami pracovat v rámci rodiny a přátel. Dobré je, pokud jedete na kurz ještě s někým, aby jste mohli vzájemně i po kurzu jeden na druhé pracovat. Teprve po výcviku pokračovacího kurzu můžete komplexní pomoc nabídnout v širším okolí.

To jen na vysvětlení pro ty, kteří váhají, zda jim takový kurz něco dá, nebo ne. Ti, kteří se těchto kurzů zúčastnili mohou nejlépe odpovědět, zda byl pro ně přínosný, nebo ne.

Mnoho lidí, kteří chtějí řešit své problémy se obávají, zda sami mohou vidět události z hluboké minulosti. Mohou. Předpokladem je vizio, které má až na malé promile celá populace. Stačí si zavřít oči a vybavit si třeba svůj pokoj, kuchyň ap. Pokud si to dokážete vybavit, jste schopni procházet cokoliv z Vaší minulosti. Lidská paměť  je úžasná. Je schopna si pamatovat vše od našich vlastních počátků. Vše máme v naší paměti uložené, jako knihy v knihovně. Když si vybavíte velkou knihovnu, jak jsou v ní knížky jedna vedle druhé seřazené…ale některé svými hřbety vyčnívají…tak by se daly zobrazit problémy, které jsou nachystány ke svému řešení. Některé potíže nás svazují více, některé méně…když přijde klient, neurčuji jeho problém já, ale určuje ho on sám. Jen mu pomohu ho správně pojmenovat a můžeme začít pracovat. Při této technice není použita hypnóza, ani jiná technika, která by člověka uváděla do nějakého tranzu. Děje se vše tady a teď. Víte, že sedíte v křesle a přitom si procházíte událost třeba před 500 lety. Nemůžete nikde zůstat, nemůže se Vám nic stát, jen jediné – vyřešíte svůj problém.

Klient, který má problémů opravdu mnoho, ale není pacientem psychiatrie, nebo vyloženě labilní, doporučuji základní kurz. Je to totiž pro něj finančně výhodné absolvovat týdenní kurz, kde na něm budou druzí pracovat…a on sm se rozhodne, zda by to nechtěl zkusit i z té druhé strany. Dnes znám i takové klienty, kteří jsou dobrými terapeuty a jeli na kurz s tím, že se nechají jen oni auditovat. Takže to chce jen trochu odvahy a chuť si to sám vyzkoušet. (editlp)

10.6. 2014

Tak jsme se přesunuly do léta…sice astronomicky přijde až za více, než týden, ale už je tady! Mám však pocit, že některým toho období tepla přehřálo hlavy a více, než je zdrávo. Je až neskutečné, kolik se mi ozývá lidí se svými problémy…ne, že by je nechtěli řešit. Jen mají zkušenosti s lidmi, kteří se považují za terapeuty, prezentují se tak, ale nepomohou. Pouze dotyčné zkasírují a tím jejich práce končí. Dovedou se však velmi pěkně prezentovat a psát o věcech, o kterých neví zhola nic. Je to moc smutné…přitom mají pořád dost klientů, kteří jim věří, že jednoho dne se jim pomoci dostane. Někdo asi potřebuje více divadla, svíček kolem dokola a sladké řeči, které v podstatě nic neřeknou.

Neustále lidem říkám…pokud máte reálný problém, musíte ho reálně řešit, pokud se ho chcete zbavit. Je nutné, aby člověk pracoval na odbourání svých potíží osobně. Ten, kdo slibuje, že to udělá za vás, není terapeut, ale šarlatán. S lecčím vám dobrý terapeut pomoci může, ale ta hlavní práce je na vás samotných. Vy sami – vaše nitro ví nejlépe, kde je váš problém uložený, kde má svůj základ a jak tento problém řešit. Principem regresní terapie je odbourání problému pomocí asociací. asociace je jednoduše řečeno podobnost. Na základě těchto podobností se chováme a reagujeme na podněty, se kterými se setkáváme. Pokud jsme jeli na kole a stala se nehoda…bude pro nás problémem na to kolo opět brzy nasednout. Pokud nás v dětství pokouše pes, budeme se psům v životě vyhýbat. Jsou to naše zkušenosti z doby minulé – a´t už tohoto, nebo minulých životů, které nám říkají, kde si máme dávat pozor, čemu se vyhnout, nebo naopak, kde se můžeme cítit klidní a spokojení.

Proto je dobré si uvědomit, že ti, co nabízejí práci – že ji udělají za vás…tyto zkušenosti nemají. Proto také nemohou váš problém zpracovat bez vás. A kolik jich to slibuje? Málo takových zrovna není.

Poslední dobou, jako by se roztrhnul pytel s prokletími. Málo kdo si však uvědomuje, co to prokletí vlastně je. Někdo ho vysloví proti někomu druhému…a hlídá si za svého života,aby se vyplnilo. Nepřeje dané osobě nic pěkného, pomlouvá, škodí a leckdo vykonává i černou magii. Ta je jen mentální silou…takže pokud jste slabí, bojíte se, tak má tato kletba celkem slušný účinek. Ale i s tím se dá hodně udělat…skončit s utrpěním a docela jednoduchou cestou…

Chodí však lidé a tvrdí, že jim někdo řekl, že jsou prokletí za něco z minulých životů…že někde ublížili ap. Jenže jde o to, že žádní prokletí z minulých životů nemůže působit, pokud si ho osoba, která prokletí vyřkla doposud nehlídá. Takže, když se odvede ta jistá duše…mizí i prokletí. Takže nepomohou žádné rituály, mávání rukama, vykuřování prostor, ale cílená práce s tou duší, která si přeje vaše zlo. Pracuje se totožně, jak s duší žijícího člověka, tak i s tou, která tělo nemá.

Hodně z vás mi píše a žádá o kurz, který se týká přivtělených duší. Znova musím připomenout, že je to práce navázaná na zkušenosti s regresní terapií. Na jaře jsem vypsala kurzy…bohužel nejsou realizovatelné, pokud se hlásí málo lidí. Na kurzu se pracuje ve dvojicích a je žádoucí, aby se lidé během praxe na kurzu vystřídali. Je proto dobré, pokud je alespoň 6 účastníků. Hlásilo se jich méně, proto byly kurzy zrušeny. Je vypsán další termín na červenec, takže kdo má zájem, má příležitost. Znova upozorňuji, že po tomto kurzu jste schopni pracovat ve svém okolí a nabírat dále praxi.

Potkávám hodně lidí při své práci, kteří by se přímo hodili pro tuto terapii, aby ji sami vykonávali. Jen málo z nich se však osmělí a kurzu se zúčastní. Je to škoda, dobrých terapeutů je velice málo. (editlp)


5.4. 2014

Delší dobu jsem nepsala…bylo toho hodně na práci. Jsou upravené kurzy – tedy místo pobytu. Nebudou tedy přímo v Brně, ale ve Svitavici. Je to nádherné místo a velmi pěkné ubytování za příznivou cenu.  Ptáte se mě, proč je strava bezmasá po celý týden pobytu. Je to proto, že naše střeva tráví, pokud se pohybujeme. Jenže na kurzu se pracuje skoro celý den (s přestávkami na jídlo) a sedí se. Pokud  bychom konzumovali maso, byli by jsme unavení a bylo by nám těžko.  Proto tedy bezmasá strava. Country hotel Svitavice má vynikající kuchyni, tak nemusíte mít obavy, že by jste se kvalitně nenajedli.

Co se týče další mé práce…hlavně se hlásí lidé s psychickými potížemi. Nejvíce to jsou případy, kdy jde o sebepoškozování a schizofrenii. Smutné je to, že to více postihuje mladší ročníky. Klasicky se jim dostává „pomoci“ v podobě psychofarmak a dál se nic už neřeší. Jeden z posledních případů je politováníhodný. Mladá dívka, od které jsem odvedla duše a doporučila spolupráci s psychiatrem na odvykání z dávek psychofarmak dopadla bídně. Byly jí tyto medikamenty odebrány okamžitě! Jak jsem dříve psala, tak odvykací kůra je dlouhodobější a postupná. Neobejde se bez pomoci lékaře – psychiatra. Mám v tomto případě však pocit, že odebrání dávek naráz má smysl jen jediný. Aby bylo pacientovi natolik zle, že si přijde znovu pro prášky a psychiatr mu tímto dokáže, že se bez nich neobejde. Lékařům by však mělo jít o to, aby byl jejich pacient zdravý. To je zajímavý postřeh z poslední doby.

Dále jsem se setkala se zdravotními problémy u svých klientů, které zde můžeme řešit. Přijela paní s roztroušenou sklerózou. Byla jsem však zděšena, když mi ukázala výsledky z vyšetření z roku 2003!!! Od té doby se nikdo nenamáhal, aby ji poslal na další vyšetření. U tohoto onemocnění se magnetickou rezonancí zjišťuje, jak vypadá mozek…v tomto případě se objevují na snímcích bílá místa, jakási ložiska. Znemožňují člověku to, aby jejich neurony v mozku spolupracovali a tím tělo postupně ochabuje. Klientka je na vozíčku a jsou jí dopřávány masáže pro uvolnění. Nic víc.

Když je mě přijde takový klient, tak se snažím s jeho nemocí seznámit. Jisté zkušenosti již mám a dnes jsou další informace dost dostupné. Nikdo neví, jak tyto potíže a nemoci vznikají, ani lékaři. Z hlediska psychoterapie mohu s tímto člověkem zpracovat všechny události (současného i minulého života), které mají ty stejné pocity, jako má dnes klient. Jenže pokud je někdo na vozíčku taková léta, bohužel ho z něj nezvednu. A zde nastupuje práce z oblasti zdravotnictví a fyzioterapie. Takovému člověku nepomohou masáže, ale posilování ochablého svalstva a zkrácených šlach. Uvádím tento případ proto, aby jste si uvědomili možnost práce s psychoterapií a dále navazující lékařskou péčí. Vše spolu souvisí, jen si to dnes pracovníci ve zdravotnictví neuvědomují. Nevím teď, jestli je to jen jejich nevědomost, nebo lhostejnost.  Nutností je zde zatlačit na lékaře, chtít další vyšetření posouzení jejich zdravotního stavu z toho hlediska, aby byl pacientův život kvalitní a nebyl jen přežíváním.

Metoda, se kterou pracuji se dá samozřejmě doplnit o další zásahy, podle potřeby. Pokud se vrátím k tomu, že u roztroušené sklerózy jsou objevena „bílá místa“ v mozku – co vlastně jsou? Pokud by to byla nekrotická tkáň, zákonitě by se objevil zánět a poté sepse. Jenže takto se tato tkáň nechová. Mohou to být i ložiska, která mají původ parazitální. Roztroušená skleróza se totiž objevuje často po nějaké vysilující nemoci, třeba i krátké…takže parazité, bakterie…kdo ví. Asi by toto onemocnění zasloužilo větší pozornost lékařů a větší výzkum.

Na druhé straně, když přijde klient a má diagnostikovanou roztroušenou sklerózu a nemá nález na mozku, nevím, jak lékaři přišli k této diagnóze. V tomto případě to bývá jednoduché. Většinou zpracujeme vlastní narození. Novorozenci bývají hodně po porodu unavení, domačkaní a vysílení Samozřejmě, ne všichni, to bychom měli stejný problém v populaci všichni. Takový klient se však velmi rychle dává dohromady. Jde však také o jinou věc…neměl by přicházet na psychoterapii v momentě, kdy je nemobilní dlouho dobu, v řádu let. I tam se dá samozřejmě pomoci, ale velká část takového člověka čeká. Fyzioterapie, která je dlouhá, bolestivá a vyčerpávající. Pokud se však všechny přicházející potíže spojené z fyzioterapií zpracují, můžeme dojít k dobrému výsledku – samostatný člověk na konci, který není odkázaný na pomoc druhých.

Poslední období mi hodně dalo. Uvědomění, že všechny složky jsou důležité. Psychoterapie, kterou provádím je nesmírně účinná. Ale v jistých případech na ni musí navazovat lékařská – fyzioterapeutická práce.

Výsledkem je jen jedno…řešte své problémy ihned, jak přijdou. Ušetříte své zdraví, čas i peníze. (editlp)

19.1. 2014

Píšu po krátké době a to ohledně vyhlášených kurzů. Bylo unáhlené vypsat kurz na únor…je to brzy pro přihlášky ap. Navíc ubytovatel má své podmínky, takže proto tento problém musím řešit. Datum kurzů je tedy posunuté, aby vyhovovalo všem. Nevylučuji ani změnu konání místa, ovšem je jasné, že kurzy budou v Brně. Hodně z Vás se ptá, zda musíte mít nějaké vzdělání potřebné k absolvování kurzu Hlubinné abreaktivní psychoterapie. Nemusíte. Teorie Vám jasně vysvětlí, jak pracuje lidská psychika, aby jste mohli po ukončení kurzu sami pracovat. Tyto kurzy jsou vyjímečné tím, že po jejich skončení víte, co máte dělat, jak přistupovat k někomu, kdo si Vám přijde sednout.

Samozřejmě je potřebná praxe, proto doporučuji absolventům základního kurzu pracovat se svou rodinou, známými ap. Na samotném kurzu lidé mezi sebou pracují a tím pádem získají první zkušenosti. Celkem získáte cca 70 hodin praxe již na samotném kurzu.

Po absolvování pokračovacího kurzu jste již schopni náročnější práce, která se týká odvádění přivtělených duší a práce na dálku – přes medium. Po tomto kurzu jste již schopni zvládnout i náročnější případy.

Z kurzů Ing. Dragomireckého je jasné, že ne všichni jsou po kurzu regresní terapeuti. Někdo na kurz přijede s kamarádkou, partnerem a pracují nadále jen spolu.

Hodně z Vás má otázky, jaká technika je použita pro procházení událostí – starých z raného dětství a také z minulých životů. Není zapotřebí žádné přípravy. Prostě si jen zavřete oči a procházíte události týkající se daného problému tím, že odpovídáte na otázky, které jsou v teorii na začátku kurzu. Nejde tedy o vzpomínání si tak, jak to známe. Jde o vybavování si a v tom je rozdíl.

Také se ptáte, co dělat v případě, že nic nevidíte. Každý si může udělat svůj test…zavře si oči a vybaví si třeba svou kuchyň, pracovnu, nebo někoho blízkého. Pokud nic nevidí, je zde jasná překážka, ale i ta má svůj důvod. V této terapii je však známo, že ne každý musí něco ihned vidět. Odpovídá prostě to, co ho nejdřív napadne. Někdy je problém s „viděním“ zakořeněn v nějakém pocitu viny, někde dávno, někdy je za tímto problémem přivtělená duše, která nechce, abychom viděli. A někdy se stává, že člověk prostě nechce spolupracovat.

Dostala jsem i pár dotazů k tomu, jestli je správné a etické auditovat někoho na dálku…když třeba daný člověk nechce řešit své potíže. Za sebe odpovídám ano, má se auditovat. Často je totiž za tímto odmítáním jiný vliv. A pokud tímto auditem člověku pomůžeme, aby se sám staral o svůj zatím nevydařený život, nevidím na tom nic neetického.

Tímto myslím samozřejmě případy, kdy přijde např. matka, že její dospělé dítě se trápí, topí ve dluzích, má velké zdravotní potíže ap. Nemíním však pracovat na dálku v případě, kde je jasným cílem se něco dozvědět na nějakou osobu, vlézt ji tímto způsobem „pod kůži“ a potom tyto informace zneužít.

Pro příklad uvedu jedno sezení, které jsem asi před 2 roky dělala. Přišla paní, velice nešťastná s tím, že má vyplatit svého společníka z firmy, ale na jeho chování se jí něco nezdá. Tam jsme auditovali tohoto společníka a ptaly se ho na to, proč chce odejít. Bylo velice zajímavé, když jsme se dozvěděly, že jde o podvod z jeho strany. Řekl nám, že má připravenou takovou smlouvu, že se bude divit. Ona jej vyplatí, ale on bude dále zasahovat do chodu firmy. Paní byla z těchto informací dost nervozní a také nešťastná. Proto odcházela navíc s radou, aby si smlouvu pořádně pročetla a nechala posoudit. Uplynul asi týden a volala mi. Na domluvené schůzce jí byla předložena smlouva společníkem. Přečetl si ji její právník a schválil, že je v pořádku. Tato paní, díky tomu, že věděla, na co si má dát pozor si smlouvu vzala a pročetla pozorně sama. Našla danou kličku a ihned řekla, že kvůli jisté větě smlouvu nepodepíše. Druhá strana byla celkem šokována, že na to přišla a nepodařilo se ji jim okrást. Paní děkovala s tím, že jsem jí zachránila několik milionů a budoucnost firmy. Nebyla jsem to však já, ale její dobrá intuice, která ji ke mě dovedla svou situaci řešit.

Dalším případem je muž, který přišel s problémem, že se nemůže dohodnout se svou manželkou na základních věcech. Tak jsme ji auditovali. Bylo zajímavé, že u tohoto sezení jsme přišli na to, že muž se choval tak, že jeho paní si myslela, že mu na ní nezáleží. Volal asi za 14 dnů a řekl, že se situace doma vyjasnila a že je vše v pořádku.

Toto je také práce na dálku…médium v tomto případě dělá osoba, která přišla. Práce na dálku je však hlavně pro ty, kteří se nemohou fyzicky sezení zúčastnit. Bývají to malé děti, které ještě neumí mluvit, nebo lidé, kteří se nacházejí v komatu, bezvědomí, nebo pod vlivem léků – psychofarmak.

Ne každý se rozjede na kurz. Ten je opravdu určen vážným zájemcům. Také těm, kteří toho mají hodně na zpracování. Viděla jsem hodně lidí na kurzech jen z toho důvodu, že přijeli řešit své problémy. Změny jsou po tomto týdnu znát… (editlp)

3.1. 2014

Uběhl starý rok a Nový přináší další možnost, jak se vylepšit. Přeji Vám všem do toho Nového roku hodně úspěchů a kladné práce na sobě samých.

Také já začínám pár nových věcí, které Vám chci představit a také nabídnout. Koncem roku jsem dostala povolení pana Ing. Dragomireckého pořádat kurzy Hlubinné abreaktivní psychoterapie. Vše ostatní o těchto kurzech najdete v rubrice KURZY 2014.

Dále se chystá další výjezd do Chorvatska, letoviska Pag, který bude co nejdříve na stránkách. Loňský rok byl úspěšný a poučný. Hodně z Vás klientů se přesvědčilo, že práce na sobě samém je dost důležitá. Hodně z Vás se u samotných sezení lecos naučili a projevili zájem o vzdělávání se v této oblasti. Hlavně pro ně, jsou kurzy určeny.

Spousta klientů si při svých sezeních vybavila staré a „zapomenuté“ zážitky z dětství. A po nějaké době se přesvědčili, když se ptali svých rodičů, prarodičů, že jejich vybavování není fantazie. I když nezáleží na tom, zda událost, kterou procházíte je vymyšlená, nebo pravdivá, v praxi se přesvědčuji, že tyto události se dají zpětně vypátrat a tím pádem potvrdit. Nejde jen tak lehce u minulých životů, ale snáze to jde u procházení traumat a jiných událostí v raném dětství.

Velmi často jsem za loňský rok zpracovávala s lidmi jejich porodní trauma. Přicházely s potížemi, jako jsou migrény, různé potíže s únavou, bolestmi…po projití vlastního narození se hodně potíží „vytratilo“. Ty, které zůstaly se potom zpracují v dalších sezeních – minulých životech.

Neminulo mě však setkání s lidmi, kteří si mysleli, že přijdou a někdo za ně udělá to, co potřebují oni sami projít. Jenže tak to nelze. Znovu připomínám, když přijde člověk na sezení, přichází protože mu něco v jeho životě vadí a potřebuje s tím pomoci. Takže, pokud klient přijde, tak by měl tomu, kdo mu chce pomoci nejen věřit, ale i poslouchat jeho rady, pokyny. Občas se stává, že mi klient začne radit, co a jak mám dělat. Kdybych neměla v této práci příslušné vzdělání, nenabízela bych ji. Takže těm, kteří se rozhodují přijít na sezení – důvěra je to hlavní. Nemusím být každému sympatická, zvlášť, pokud Vás budu vyzývat, aby jste onu nepříjemnou událost prošli znova…a třeba i vícekrát. Vím, proč to dělám a vím, jak je to důležité.

Věřím, že se letos budu setkávat jen se samými příjemnými lidmi, kteří chtějí pracovat sami na sobě a zbavovat se svých problémů. Také s těmi, kteří se chtějí dále vzdělávat a věnovat své poznatky nejen sobě, ale i druhým. (editlp)

3.12. 2013

Naposledy, v tomto roce. Je čas, kdy uzavíráme nějaké období a připravujeme se na nové. Z mé strany byl tento rok příznivý. Byl o dalším vzdělávání se, o poznávání nových lidí…nejen při mé práci, ale i při našem pobytu v Chorvatsku. Vzniklo za tento rok hodně nových přátelství a to je vždy pozitivní.

Připravuji teď do rubriky „galerie“ fotografie z posledního kurzu…byl skutečně něčím vyjímečný. Věřím, že z něj vyšlo pár schopných auditorů, kteří se po dosažení požadované praxe pustí do práce.

V Novém roce nás čekají opět další kurzy. Tentokrát budou všechny v Cholíně, kousek od Prahy. Je tam však dobré spojení, tak nic nebrání tomu, abychom se tam popřípadě sešli.

Začátkem roku je nachystáno pár změn. Po 10 letech jsem nucena mírně navýšit ceny, ale budou přístupné všem zájemcům. Informace získáte, když si otevřete „Ceník“ na hlavní liště.

A teď k práci, která mě neustále baví. Za poslední dobu přišlo několik klientů řešit své zdravotní problémy. Jenže někdy to není vůbec jednoduché. Pokud má člověk jakoukoliv nemoc a ta již udělala v organismu nějaké fyzické změny, nelze očekávat úplné uzdravení. Není to příznivá informace, ale i tak se může stav člověka po sezení viditelně zlepšit. Jedna z klientek přišla s tím, že má velký problém s játry. Dlouho jsme si povídaly, aby jsme si určily, co budeme auditovat. Nakonec jsme přišly na to, že paní má nemocná játra z toho důvodu, že si nedovede odepřít potraviny, nebo pochutiny, které vyloženě játrům nesvědčí. Byla zde neukojitelná potřeba požívat to, co není zdravé…ale paní nemohla jinak, nemohla korigovat svou touhu po některých jídlech. Začaly jsme auditovat…bylo to zpočátku trochu jiné, než obvykle, ale dostaly jsme se do všech událostí, kde buď trpěla hladem, nebo měla chudé jídlo a dívala se na ty, kteří měli bohatou stravu – je tím myšleno nezdravě bohatou…Pracovaly jsme téměř 5 hodin v kuse. Měla jsem velice dobrý pocit z práce, když mi paní po dvou týdnech zavolala, že jí úplně něco jiného, než před sezením. Za další dva týdny volala, že se jaterní testy pomalu upravují a když zavolala předevčírem, sdělila mi, že její testy jsou dnes v normě. A to je 6 týdnů po sezení. Mám radost.

Další paní přišla s problémy, které se týkaly jejich střev, konkrétně tlustého střeva. Často krvácela, trpěla zácpami, nebo naopak průjmy. Ve vyšetřeních se nic neukázalo, jen to, že její organismus je, jako z papíru…tak jí bylo vysvětleny její potíže. Auditovaly jsme všechny její pocity, kdy zaznamenávala  potíže spojené se střevy…bolení břicha, strach, co se děje, když vidí krev. Přišly jsme na mnoho událostí, kde měla poraněné břicho, kdy krvácela a nakonec zemřela. Její potíže s krvácením ustoupily, ale další problémy spojené se střevy zůstaly. Auditovaly jsme asi po 14 dnech znova a věnovaly se bolestem břicha, kdy se objevují výkyvy – průjmy a zácpy…dostaly jsme se k událostem, které byly spojené s hladem, s otravami…s přejídáním a všechno jsme zpracovaly. V této době je 7 týdnů po posledním sezení a paní je zatím bez potíží.

Z toto posledního příkladu je tedy zřejmé, že občas na jeden problém nestačí jedno téma k řešení. Po prvním sezení se stav zlepšil a byly auditovány všechny běhy…problém, který byl řešený byl zpracován beze zbytku…ale další sezení se posunulo na jiné příznaky. Ne po prvním sezení a řešení problému nastane vždy plná úleva. Ale pocity a problémy jsou jiné. Potom je potřeba řešit dál.

Se zdravotními potížemi je to vždy jiné. Důležité je uvědomit si, že nějaký problém máme proto, že buď je zde jasná událost někde z minulosti, která nám příslušný orgán oslabila…a může jich být víc. Také je však důležité si uvědomit, že někdy si můžeme za nemoc, problém, bolest sami tím, že našemu organismu ubližujeme teď. I toto je však možné řešit.

Přeji Vám krásné Vánoce a do Nového roku splnění Vašich přání. (editlp)

11.11. 2013

Je po posledním kurzu, který se letos opravdu vydařil. Všichni se naučili pracovat s touto skvělou terapií a zpracovali si mnohé své neduhy. Jeden z účastníků nebyl schopen na začátku psát…což je důležité pro zápis ze sezení. Rozhodl se tedy auditovat právě tento problém. Bylo úžasné sledovat další den, jak rychle píše a jaké má krásné, úhledné písmo. Jakmile budu mít k dispozici fotografie tohoto rozdílu, ihned je dám na stránky, aby jste sami mohli posoudit tak pěknou změnu. Další si zpracovali především své dětství a další své dlouholeté problémy.

Ze začátku byla vidět i nervozita, kdy účastníci čekali na to, že se podívají do své hlubší minulosti – do minulých životů. Nejprve se však musely zpracovat události života současného a tak se i ti největší nedočkavci nakonec dočkali. Sami se tak přesvědčili, že tohle není metoda, která se provádí ze zvědavosti, ale spíše proto, abychom se zbavili na dobrou svých problémů, ať již zdravotních, vztahových, nebo jiných.

Sešla se opravdu dobrá parta lidí a všichni se za pomoci A. Dragomireckého  naučili skvělou metodu, kterou budou moci nabídnout i ostatním. Na tomto kurzu byli opravdu schopní lidé…což se vždycky nevidí.

Předchozí kurz v říjnu byl pokračovací. Ne všichni pochopili, jak důležitá je výuka a supervize vedoucího lektora. Sami to však později pochopí, při své další práci. I tak se však hodně naučili a doplnili si informace k základnímu kurzu. Pracovat na dálku, ať už přímo, nebo přes medium zvládli všichni. Odvádění duší také a práci s „Duchovními “ městy rovněž. Kurz byl nabitý od začátku až do konce.

Lektor A. Dragomirecký sestavil již kurzy na příští rok. Jsou na jeho stránkách v sekci „kurzy“ a u mě v Akcích. Všechny kurzy příští rok budou v Cholíně, neboť nám tam nabídli nejlepší cenu za ubytování a stravu. Prostředí je obyčejné, ale využijeme ho pouze na přespání, jinak se bude jen pracovat. Strava je skvělá, takže nikdo nemusí mít obavy, že by pracoval s hladem…majitelé chaty jsou velmi příjemní a atmosféra je velice domácí a příjemná.

Poslední dobou se opět navršuje práce s lidmi, kteří mají za sebou neúspěšnou léčbu psychofarmaky. Jsem zvědavá, kdy si naše lékařská veřejnost uvědomí, že by měla přemýšlet o svých postupech a zajímat se o to, aby těmto lidem skutečně pomohli. Neustálé tvrzení, že duše neexistují a minulé životy též je názor skutečně mylný. Stačí se v praxi pouze přesvědčit. (editlp)

13.9. 2013

Tak jsem naposledy psala po kurzu a za nedlouho bude další. Když jsem s některými absolventy základního kurzu mluvila, už se těší na pokračovací. Právě ten prověří jejich snahu dobře pracovat. Budou trošku přezkoušeni z teorie, než se přikročí k dalším informacím. Na pokračovacím kurzu se lidé už učí odvádět přivtělené duše, učí se pracovat na dálku – přes medium…a mnoho dalšího. V rámci kurzu se naučí také pracovat s Duchovními městy, což může mnohdy ulehčit náročnou práci. Jsem na všechny hodně zvědavá, kam už pokročili a jaké mají poznatky z auditování druhých lidí, ale i sebe.

Další základní kurz je přesunutý z prosince na listopad…velmi rychle se tento nový termín plní, takže pokud máte zájem, neváhejte a přihlaste se včas. Místa jsou omezená.

Teď něco z praxe. Přišla mi paní řešit problém. Tak jsme po krátkém úvodu do terapie začaly. Jenže paní byla nervózní a pořád sezení přerušovala – otevírala oči, že prý si asi vymýšlí. Je to naprosto normální, že si to člověk myslí. Sezení je však v rukou auditora, proto je vhodné poslouchat jeho pokyny. Po asi hodině se vše odvíjelo tak, jak má a paní si svůj problém zpracovala. Proto je důležité si uvědomit, že když někam přijdeme (kde čekáme pomoc), měli bychom poslouchat zkušeného auditora, on ví, co dělá a proč se na to, či ono ptá. Není zvědavý, ale jde ověřeným postupem, aby dosáhnul cíle. Když k někomu jdeme, tak je celkem možné, že se otevřeme více než jsme si mysleli. Je to však správné, jen v upřímnosti a otevřenosti je cesta k vyřešení našich problémů. Nemusíme se zajímat, jak vypadáme, když se rozpláčeme, ukážeme své slabiny. Není to žádná ostuda, naopak.

Teď něco z praxe. Přišel muž, že má problém s partnerkou. Pořád mu nadává, dokonce ho i fyzicky atakovala…Když jsme se na celou situaci podívali, zjistil tento muž, že dělá velké chyby. Nechává na ní všechny záležitosti k vyřizování a jeho postavení muže vlastně nevyužívá. Partnerka se pak chová autoritativně a výchovně, jako by byl malé dítě. Prošli jsme pár situací a šli dále. Pán si prošel asi 4 minulé inkarnace, kde se choval podobně. Jenže byl většinou oslabený…buď fyzicky, nebo si přiženil někam, kde byl majetek a on žádný neměl. Musel poslouchat a toto si přenesl do současného života.

Jako další byla u mě paní, že ji muž neustále nadává. Když jsme se podívaly na pár událostí, tak to nebylo, že by nadávala jen partner…paní mu to hezky vracela. Probíhaly u nich hádky…trochu taková Itálie, občas létaly i předměty. Po zpracování primárních událostí jsme došly k tomu, že se takto hádají už pěkných několik stovek let. Dalšími průchody došlo k uvědomění, že se vlastně hádají kvůli ničemu…paní mi volala někdy za dva týdny a byla spokojená…stav se zmírnil a jsou prý na dobré cestě, jak žít klidněji a spojeně. Zajímavé bylo, že toto sezení s klientkou mělo dobrý účinek i na manžela…což se často stává, že při zpracování problému s druhou osobou se dostává zklidnění i tomu druhému.

Léto bylo pro mě a mou práci řešením spíše vztahových záležitostí. Je to sezení náročnější – pro klienta…jednodušší je bolavé koleno, nebo záda. Ale něco je vyřešeno a to je dobře. Mám ráda, když mi lidé volají po sezení, že se situace zklidnily, ne li úplně vyřešily. (editlp)


22.5. 2013

Předminulý týden jsem se zúčastnila opět kurzu Hlubinné abreaktivní psychoterapie.  Byl to kurz základní a konal se v Cholíně, kousek od Prahy. Účastníku nebylo mnoho, ale kurz byl nádherný. Bylo zajímavé sledovat, jak ne všechny zajímala teorie, která se vyučuje první dva dny. Ale já nebyla na svém začátku jiná…až na podruhé jsem pochopila, jak je důležité přesně vědět, jak pracuje psychika člověka. Od pondělí začali účastníci auditovat po dvojicích mezi sebou. Tam si však uvědomovali, že je to práce krásná, ale i náročná, zodpovědná. Další pátek byl znát jeden velký rozdíl – na začátku to byli lidé s problémy a na konci lidé, kteří vědí, co s nimi dělat. Spoustu věcí si zpracovali na kurzu samotném, kde mají prostor asi 70 hodin na vlastní praxi.

Zajímavé je sledovat rozdíl mezi prvním a posledním dnem. Mění se i vizáž…když si projdete svou nějakou částí minulosti…jste jako by moudřejší a chápete lépe souvislosti, které se se ve Vašem životě objevují.

Teď něco z praxe…čím dál více si uvědomuji problém se kterým se potýkám v posledních letech až moc často. Jsou to opět psychofarmaka. Měla jsem zde pár klientů, kteří je užívají, jenže…dostali je na určité problémy, jenže ty problémy trvají stále! Jsou možná mírnější, ale ty prášky je nevyléčí! Takže apeluji na všechny – když už skončíte v psychiatrické ambulanci…ptejte se psychiatra, proč Vám co píše. Ptejte se, na jak dlouho dobu Vaše „léčení“ bude a nesmiřte se v žádném případě s tím , že se uvidí, nebo že to bude napořád. tato psychofarmaka jsou velmi nebezpečná! Mají spoustu vedlejších účinků a mohou vyvolat další velmi vážné choroby – poškození organismu. Pokud Vás chce Váš doktor léčit, ať Vás léčí, ale neutlumuje…

Nejhorší dnes je to, že psychofarmaka se předepisují i malým dětem! Většinou těm, kteří mají poruchy, jako je hyperaktivita a podobné. Otázkou zůstává, proč tohle odborníci dělají. Mnohdy by se stačilo zeptat, jaký byl u dětí jejich prenatální vývoj. Mnoho maminek Vám totiž odpoví, že měly rizikové těhotenství, nebo nějaké problémy během něj. Za hyperaktivitou se většinou skrývá stres v době těhotenství. Chraňte své děti. A učte doktory odpovídat na Vaše otázky. Jsou to Vaše děti, nebo Vaše zdraví…kdybychom doktory nepotřebovali, neměli by práci. Bohužel je občas potřebujeme všichni, ale ne tak, jak to dnes vypadá v každé (nebo většině) ordinaci. Setkáte se spíš s arogancí, že tomu nerozumíte, než aby Vám bylo srozumitelně vysvětleno, jak Vaše léčba bude probíhat a proč. Název lékař je odvozen od slovesa léčit…tak to po nich chtějte.

Bohužel práce s lidmi, co užívají psychofarmaka je o trpělivosti. Jejich vnímání je utlumeno, proto jsou sezení náročnější, jak pro ně, tak i pro terapeuta.  To, co jiní zpracují v jednom sezení je u těchto lidí na třikrát. Trpělivost se však vyplatí. Každý úspěch potěší a zdravý člověk, který je bez potíží dvojnásob. Problémem je však tato společnost – její systém. Když už má někdo důchod z psychiatrie a „najednou“ se uzdraví, tak stejně nesežene práci. Když se ho potenciální zaměstnavatel zeptá, kde pracoval a dostane odpověď, že nikde, protože měl důchod…kvůli psychickým problémům, tak o něj není rázem zájem. Takový člověk je v pasti…nemá důchod, nemá ani práci…a jen ze sociálních dávek slušně žít nemůže. S tímto však my nic moc nenaděláme, leda že by z těchto vyléčených byli třeba terapeuti…zní to možná podivně, ale když jsou v pořádku, tak proč ne.

Tak to tedy vypadá…naše životy nejsou jednoduché, ale vždy s nimi můžeme něco udělat, aby se nám žilo kvalitněji. (editlp)

4.3. 2013

Dnes se s Vámi podělím o velmi zajímavé zkušenosti z poslední doby. Nechci Vás strašit, ale to, co se děje ohledně práce s regresí je dost šílené a nemohu si to nechat pro sebe. Jedná se o „terapeuty“, kteří by se takto neměli ani nazývat – protože poškozují klienty, kdy jde a nebojím se to tak nazvat – o život!

Existují lidé, kteří nabízejí různé práce…např. chanellingové regrese a jiné další techniky. Posadí klienta do křesla a navedou ho v jeho mysli na zelenou louku, kde otevřou dveře a…tam se podívají do své hluboké minulosti. Pokud klient projeví emoce, třeba se rozpláče, nebo projeví strach, tak polévají svěcenou vodou a tím sezení ukončí…zavřít dveře, louka a zpět. Takto mi přišla klientka, velmi labilní a mohu říct, připravená do psychiatrické léčebny. Projevil se u ní panický strach ze všeho…Po několika hodinách jsem přišla na to, že měla otevřené a NEZPRACOVANÉ regrese!!! První sezení jsme pracovali na věcech, jako je manipulace těmito lidmi. Jedna paní ji na sezení dokonce tvrdila, že má kouzelnou hůlku přímo od Boha a světe div se, tuto paní přesvědčila! S klientkou jsme si musely ujasnit to, co je skutečné a co ne, abychom vůbec mohly pracovat dál. Tak vylekaného a nešťastného člověka jsem za svou praxi ještě neviděla a to už lidí  mě prošlo celkem dost a s různými bizardními příběhy. Na dalším sezení jsme se pustily do zpracování otevřených regresí, kterým mi popsala něco kolem deseti. Za 7 hodin se nám podařilo uzavřít tři. Byly nesmírně pro ni náročné. Strach se stupňoval, byly tam i pocity šílenství…paní se i fyzicky třásla, plakala, bylo jí zle. Jak úžasný byl však pocit, když po každé zpracované události seděla v křesle uvolněná, smála se (je to projev abreakce) a mohly jsme přistoupit po malé pauze k další události.

Takže – než k někomu přijdete, informujte se, jakou technikou ten člověk pracuje. Neberte ohled, že Vám řekne – jsem proškolen u pana Dragomireckého…oni totiž lidé sice jedou na kurz, ale nedbají na teorii, ani postup práce, jak je panem Dragomireckým učen. Moc dobře ví, co je správně a co ne, přitom dovedou dělat pokusy a ničit lidem život! S touto klientkou bude ještě hodně práce…chodila k jisté paní celý rok a čekala, kdy se jí uleví. Přišla k ní přitom s banálním problémem, který by se dal zvládnout za jedno jediné sezení. Po roce se z ní stala troska, zcela závislá na pomoci druhých. Následně šla k jiné paní a tam to nebylo o nic lepší. Slyšela jen samá negativa o tom, jaká byla v minulosti (minulých životech) potvora a co napáchala zla. Měli bychom si uvědomit, že není vše jen černé…ne každý život je špatný a ne v každém prožíváme něco zlého. Životy se střídají, ale pokud zpracováváme problém, díváme se na problémy. Stejně tak se tímto postupem můžeme podívat i na to pěkné a to si uvědomuje velice málo lidí.

Tato klientka získala těmito šílenými sezení pocit, že je naprosto neschopná, špatná, byly jí otevřeny všechny strachy, jaké si jen dovedete představit. Takže takoví „terapeuti“ by neměli pracovat s lidmi vůbec a věnovat se jiné činnosti. Bohužel je tohle špatná doba, kdy si každý může dělat co chce. Pokud by jste takového člověka chtěli zažalovat, tak se nic nestane. Jdete k němu dobrovolně a dobrovolně také přistupujete na jeho hru. Proto se dopředu ptejte, co s Vámi bude dělat, proč a co to má za význam. Je to nesmírně důležité, aby jste neskončili, jako tato paní. Dostane se z toho…ale bude muset ujít ještě kus cesty. Je to sice také ponaučení, ale může Vám na jistou dobu úplně převrátit život vzhůru nohama.

Opět tedy připomínám…choďte k lidem, kteří jsou na stránkách pana Dragomireckého v sekci –  doporučení auditoři, nebo k těm, které Vám doporučí někdo z tohoto seznamu. Jen tak si můžete být jisti, že nenarazíte a že svůj problém skutečně smete ze stolu. (editlp)

10.1. 2013

Dnes jsem nucena napsat ohledně práce s regresí. Poslední dobou přišlo více klientů s tím, že mají sice problém, ale nechtějí ho vlastně sami zpracovat. Prosím uvědomte si, že tato práce je nutná za účasti mé i Vaší. Nikdo za Vás nic neudělá a žádný problém, který je Váš neodstraní nikdo jiný, než Vy. Samozřejmě, je někdy obtížnější podívat se na své chyby, které často děláme i po spoustu životů. Jenže, pokud se jich chceme zbavit a žít kvalitněji, je nutné být účasten plně u sezení! Vždyť není tak těžké zaobírat se daným problémem pár hodin a intenzivně, než se jím nechat oslabovat po celý zbytek života.

Také je nutné si uvědomit, že problém nelze házet na někoho druhého. Když je mě přijdete, popovídáme si nejprve o tom, co Vás trápí a teprve pak si určíme, co budeme zpracovávat.

Přišel ke mě v prosinci pán s tím, že je cholerik a je agresivní. Ptám se: „A jak se to u Vás projevuje?“ On mi odpověděl, že neví, ale mu to říká jeho žena. Když jsme prošli různé situace v jeho rodinném soužití, tak jsem zjistila, že on nemá nějaký problém, tedy jen jeden – ženu, která háže své problémy na něj. Proto je dobré uvědomit si, co chci řešit. Rozhodně ne to, že si někdo myslí, co za problém máme, ale spíše to, co sami cítíme. Pokud totiž přijde někdo s podobným přáním…zbavit se toho, že si o něm někdo myslí….tak to bohužel nejde.

Nemá také smysl, když se ke mě někdo objedná, protože si to přeje někdo z jeho okolí. Pokud totiž klient necítí nutnost řešení problému, tak to nikam nevede. Nemám kouzelný proutek, kterým bych mávla a uvedla člověka do stavu, ve kterém je ochoten s tím něco dělat. Každý musí chtít prostě sám. Také je nutné si uvědomit, že tato terapie nemusí vyhovovat všem. Je sice účinná (podle mě 100%), ale musí dané osobě vyhovovat. Jinak je to pro mě ztráta času a energie a pro Vás zbytečné vyhazování peněz.

Výběr terapeuta je také hodně důležitý. Je dnes spousta samozvaných terapeutů i učitelů…kteří absolvovali základní kurz u pana Dragomireckého a hned se sami pustili do kurzů. Absolventi těchto pseudokurzů přicházejí do praxe tak nějak dezorientovaní a nejsou schopni poskytnout náležitou a odbornou pomoc. Nejlépe se zorientujete na stránkách pana Dragomireckého v sekci „Doporučení auditoři,“ Pokud mi napíšete, budu se snažit Vám pomoci, protože znám řadu velmi dobrých auditorů z celé ČR, kteří jen čekají na zařazení do příslušného seznamu.

Abych si jen neztěžovala…samozřejmě není každá práce tak špatná. Mám radost z toho, když jde sezení hladce a celkem i rychle a klient má opravdu zisk ze sezení. Když mi třeba za týden zavolá a zmíní se, že jeho problém je skutečně pryč… to je radost. Poslední dobou jsem nejvíce dělala problémy, jako jsou migréna a bolesti zad. Je úžasné, jak to zabírá… Jen je velká škoda, že tyto úspěchy nezajímají ty, kterým by o ně mělo jít nejvíce. Jsou to doktoři, se svými chemickými postupy. Když se vyšetření bolestivé oblasti ukáží negativní, je člověk většinou označen za simulanta a jsou mu předepsané léky proti bolesti. A je hotovo, je to pro ně vyřešený případ.

Pokud tedy máte nějaké bolestivé problémy, zajděte si na vyšetření (protože ne vše je způsobeno minulostí) a pokud budete mít negativní výsledky, víte, co Vám zabere. Je nutno si uvědomit, že pokud dáváme příčinu k současným problémům v současnosti, těžko je zpracujeme regresí. Vyjímkou jsou jen úrazy, kdy Vás něco bolí, protože jste se uhodili, nebo upadli…a místo které bylo postiženo Vás neustále bolí. Když si ho regresní terapií zpracujete, budete se i rychleji uzdravovat a nebudete muset trpět bolestí. Dobrým příkladem jsou i zlomeniny….když se tento úraz regresí zpracuje, dokáže se zlomená kost rychleji uzdravit, srůst. Nad touto skutečností už kroutilo hlavou mnoho lékařů.

Je dobré upozornit na to, že když své starosti a traumata zpracujeme, zvyšuje se také Vaše imunita. Stáváte se silnější, zdravější, méně nemocní. A to přece není k zahození. (editlp)

20.12.2012

Po dlouhé době opět píši. Práce je skutečně hodně. Opět jsem navštívila čtvrteční odvádění duší na kurzu pana Dragomireckého. Bylo velmi pěkné, vidět tolik nových lidí na kurzu, rovných 30. Doufejme, že jich alespoň více, než polovina bude pracovat a nabídne Vám své vědomosti při řešení Vašich potíží.

V mé praxi se poslední dobou setkávám s problémy, které jsou spojené s porodním traumatem. Jsou to především migrény, syndromy únavy…různé stěhující se bolesti kloubů…a mnohé další. Když klientovi navrhnu, že se podíváme na jejich narození, většinou jsou zklamaní…mají pocit, že přišli proto, aby se podívali do minulých životů. Jenže zde bývá opravdu hodně skrytých věcí, které nás trápí nejen v dospělém životě.

Přišla ke mě paní, že má velké problémy s dcerkou. Bylo jí asi 8 a ve škole dostávala stále poznámky typu – usíná v lavici…nekomunikuje…neměla moc kamarádek, spíše byla stranou. Ptala jsem se paní, jaký byl její porod. Odpověděla, že malá se narodila velice rychle a porod byl lehký. Tak jsem začala pracovat přímo s holčičkou. Její řeč byla pomalá, na první pohled to vypadalo, že má snad nějakou mozkovou disfunkci – jak mi sdělila matka, která byla s dcerou na vyšetření. Práce s tou malou byla zdlouhavá, ale vyplatila se. Prošla si svým narozením a její maminka jen kulila oči. Malá se kroutila, plakala a celkem si svůj porod prošla 23!!! Když odcházely domů, byla ta malá unavená, ale jinak…sezení bylo skutečně náročné. Radost mi udělal telefon asi za týden a půl. Maminka mi sdělila, že dcerka je jako vyměněná. I ve škole už dostala spousty pochval (za 1 a půl týdne!) a je prý živá, únava vymizela a také prý potíže s jídlem. O těch mi její máma ani neřekla. Takže je vidět, že únava z porodu se týká už i dětí. Jasné je, že časem by z toho částečně vyrostla…jenže, jaké by bylo její vzdělávání, když jí chyběla energie? Jak by dospěla, stačila by někde zmínka o tom, že se narodilo nějaké dítě a problém by se opět restimuloval. Únava bez příčiny (po těžké práci, výkonu) je vždy podezřelá a může ukazovat na traumatický porod.

Další narození jsme dělala s paní, která trpěla migrénami. Prožívala si bolestně každý stah, který cítila před svým vlastním narozením. Tlačení na bříško způsobovalo pocity na zvracení a byly hodně znát i dýchací problémy. Paní se kutálely slzy po tvářích, když jsme opakovaně procházely celým porodem. Ta si postupně prošla 14x své narození, ale na konci se cítila už jinak. Do dneška ji migréna už nepotkala.

Pokud někdo z Vás trpí bolestmi hlavy – migrénami, je dobré vyšetření. Musí se vyloučit vše, co může být nebezpečné – nádor, aneurisma ap. Ne všechny bolesti hlavy jsou způsobeny porodním traumatem. Jenže je dobré zpracovat právě je, abychom mohli jít dále. Další bolesti hlavy jsou už způsobené starými zraněními a tím dělají místa na hlavě oslabenými. Často přijdeme na to, že člověka nebolí hlava, když je nízký tlak jen tak….minulá zranění zpracujeme a zjistíme, že když se poškození stalo, bylo zrovna před deštěm…jak zajímavé.

Nezpracovávají se všechny bolesti hlavy najednou, ale postupně.  Když bolívá hlava někoho vlevo nahoře, musíme jít po bolesti vlevo nahoře…jakmile zpracujeme všechny události a ve všech bězích, pak teprve můžeme zpracovávat další bolest hlavy. Kdybychom zpracovávali bolesti hlavy, jako celek, seděli bychom u toho možná i pár let. Takže je dobré si uvědomit, že když se řeší problém, je dobré se ho držet, jen tak ho můžeme do čista zpracovat.

Minulý týden jsem se dívala na nějaká videa na youtube, týkající se regresí. Musím Vás tedy upozornit – nikdy si u terapeuta nelehejte! U regresní terapie se sedí! Navíc, jakmile uslyšíte – uvolněte, nebo jděte na louku….raději si otevřete oči a uhánějte pryč! Také by jste neměli souhlasit s hypnózou ap. Pokud Vás totiž trápí nějaké problémy, je nutné si uvědomit a rozmyslet, zda se jich chcete skutečně zbavit. Potom nepotřebujete žádné hypnózy, žádné ležení a uvolňování. Jde to samo. Popřípadě se ptejte, ráda Vám zodpovím, co Vás zajímá. (editlp)

8.6. 2012

V květnu jsem si opět zopakovala pokračovací kurz…bylo to nádherné odreagování z normálního života, setkání s novými a úžasnými lidmi. Také jsem si tam lecos zpracovala – protože sama na sobě pracovat nemohu, takže to byl nádherný a plodný týden. V blízké době Vám přidám další odkazy na dobré terapeuty na Moravě, konkrétně v Jihlavě. Nutné je si vybírat kvalitního terapeuta, od toho závisí i úspěšnost jeho práce.

Poslední dobou se setkávám s klienty, kteří chtějí sice řešit svůj problém, ale nic nevidí! Berou to potom, jako ztrátu času a peněz. Nevím proč další regresní terapeuti s lidmi nezpracují nejdřív tento problém. Pokud člověk nemá nějakou mozkovou poruchu a je celkově zdráv, není problém toto vyřešit. Dost často za to mohou přivtělené duše (pokud je tento problém od jisté doby), jindy za to může postulát, kdy si lidé v nějaké situaci začali říkat – tohle nechci vidět. Jakmile se tento problém vyřeší, lze touto terapií pokračovat na jakémkoliv jiném problému.

Dalším problémem jsou klienti, kteří mají problém třeba zdravotní…něco mají odoperované a i tak, jim to místo dělá problémy. Regresní terapií lze do jisté míry tyto potíže vyřešit, ale pokud je někdo po operaci a má v těle srůsty…nebo nějaké zatvrdliny, umělé spony (které se používají místo šití), lze pomoci jen částečně. Amputovaná noha nám také nedoroste…i když si můžeme vyřešit to, proč se nám to stalo a vyčistit si tuto situaci tzv. do budoucna, do dalších životů.

Také mě volají lidé, kteří mají úporné bolesti hlavy a nebyli nikde u doktora. Takové případy neobjednám. Při takových silných bolestech je dobré mít lékařské vyšetření, aby bylo zřejmé, co problém způsobuje. Někdy je to krční páteř, jindy může mít člověk žilní výduť, nebo počátek nějakého bujení. Jakmile však tohle vyšetření je, lze s tímto klientem pracovat. V prvním případě se zpracuje problém s krční páteří, ve druhém samotné místo, kde se výduť nachází – je zde možnost přivtělených duší, a poslední řadě i nádorové bujení se dá také zpracovat. I zde je možnost přivtělených duší a také stará zranění v této části hlavy.

Proto je tedy nutné, než se někde objednám, tak si ujasnit, co chci řešit. Také je nutné odhodlání, zbavit  se problému. Samozřejmě, že sezení nebude asi veselé a úsměvné…jenže se jím zbavíme toho, čeho chceme. Je důležité si i uvědomit, pokud máme vleklé problémy, že za to mohou i nějaké záležitosti současného života. Asi bude i dobré, něco v něm změnit, abychom mohli žít kvalitněji. (editlp)

21.2. 2012

Dnešní povídání bude možná více srozumitelné těm, kteří již sami s hlubinnou abreaktivní psychoterapií pracují. Jde o to, jestli pracují správně. Poslední dobou slýchám často informace, že během sezení se dějí i jiné věci, než se jen procházejí a zpracovávají problémy. Často spousta těchto „terapeutů“ má pocit, že k tomu musí ještě něco navíc přidat. Jenže pokud chtějí člověku pomoci, měli by pracovat tak, jak se má. Tedy tak, že pomohou člověku metodou, která je ověřená a nebudou na ní nic měnit.

Co v poslední době slýchám…“Byla jsem u paní a ta během práce volala anděly, aby nám pomohly…“ dále…“Sezení jsme na chvíli přerušili a paní mi vysvětlovala, co jsem vlastně viděla, co jsem procházela…“. To je strašné! Tito lidé vůbec nepochopili, jak mají pracovat. Je na nich přece velká zodpovědnost – přijde klient a čeká vyřešení svého problému, pomoc. Jenže takto jim problém přetrvá a navíc utratí více peněz za další nesmyslná sezení. Často pak slýchávám, že tato metoda nefunguje, že je špatná, ale málo koho napadne, že je problém v člověku, který tímto způsobem pracuje. Přemýšlela jsem, čím je to způsobeno. Došlo mi to asi po mailu jedné absolventy kurzu, která napsala…“Raději si přivolám na pomoc anděly, aby mi pomohly tu mou karmu vyčistit. Ta metoda (HAP) je asi dobrá, ale trvá hrozně dlouho a já se nechci trápit“. Měli bychom si uvědomit, že andělé, jako nehmotné bytosti nám mohou pomáhat, ale ne čistit naši karmu. Mohou nám dát podporu a sílu při řešení různých problémů, ale za nás nikdo nic nevyřeší!  Podle mého názoru je na vině spousta seminářů a kurzů a lidé jsou z tolika informací zmateni. Objeví se první problém a oni mají za to, že se vrátí k informacím, které již někde jinde slyšeli. Je to škoda…

To, že některé sezení se nevyvíjí, je často chyba terapeuta. Na něm je vedení sezení a práce s klientem. Buď má málo praxe, nebo jen vidinu toho, až klient na konci vytáhne peněženku.  Na druhé straně klient, který na sezení přijde, tak by měl mít jasno, zda se svého problému chce zbavit, či nikoli. Pokud si jdu vyřešit nějaký problém, který mě tíží, tak to celé netrvá déle, než 3h. Jsem rozhodnutá svůj problém řešit a poslouchám příkazy toho, kdo mě audituje. Některá sezení mohou být delší a to z nejrůznějších důvodů – klient si hůře vybavuje, nebo řeší podružný problém a ten hlavní nechává, až jak toto sezení dopadne. Déle bývají sezení s lidmi, kteří jsou pod nějakým vlivem léků…většinou to jde také, ale je nutno počítat s větším časovým rozsahem.

Co tedy poradit zájemcům o sezení touhle metodou….pečlivě si vybírat svého terapeuta. Když k němu přijdete, nedejte na sladké řeči. Vnímejte tu osobu a prostor, kde má sezení probíhat. Nejsou vhodné žádné vonné tyčinky, nebo svíce. Nelehejte si u terapie (usnete). Při této terapii sedíte a máte pouze zavřené oči. Pokud by se terapeut pokoušel navodit Vám nějaký stav – utečte!

Problém je v tom, že v dnešní době se roztrhnul pytel se zázračnými léčitely, terapeuty…lidé bohužel mají rádi divadlo, rituály…Je to však nutné? Podle mě ne, žiji na této zemi v reálném životě a chci proto reálně řešit své záležitosti. Ráda stojím pevnýma nohama na pevné zemi. A jen výsledky ukáží, jaká metoda je správná pro daný problém. Faktem je, že lidé jsou člověk od člověka jiný. Někomu vyhovuje to, druhému tohle. Výběr je zcela na každém jednotlivci. Není však možné různé metody kombinovat – zvláště sezení, které probíhá regresí. U jiných oborů to možné třeba je, ale je důležité dodržovat zásady každého oboru. Nelze to aplikovat vždy a všude.

Vyvarujte se terapeutů, kteří mají už viditelný problém. Když někam na sezení přijdete, všímejte si. Terapeut by neměl být nervózní, nejistý, nebo Vám nesedět jiným způsobem. U tohoto člověka se budete svěřovat…proto by jste k němu měli mít důvěru. Je zde pro Vás a proto, aby Vám pomohl. (editlp)

27.11. 2011

Tentokrát bych chtěla napsat něco o sezení při regresní terapii. Spousta klientů, kteří přijdou řešit nějaké svoje problémy už sami nahlédli do nějakých jiných terapií. Jde většinou o meditační cvičení, vizualizaci, symboliku. Jsou potom takto zvyklí pracovat. Jenže – přijdou na regresi a nastává problém. Nejsou často schopni procházet danou událostí v realitě. Neustále se jim objevují symboly, barvy a to není pro tuto práci žádoucí, problém se nedá zpracovat a cesta je pak velmi dlouhá. Pokud tedy budete chtít svůj problém řešit regresí, pokuste se alespoň na toto sezení zapomenout, co jste byli doposud zvyklí dělat. Určitě se na  sezení neobjednáváte ze zvědavosti, ale chcete řešit problém, který se Vám jiným způsobem zatím nepodařilo zvládnout. Mějte na vědomí, že auditor, který regresi vede Vám chce pomoci a určitě Vás nechce trápit. Jde při sezení o to, aby jste si dobře vybavovali ten úsek života, kde se problém objevuje a byli tak schopni pokračovat dál do minulosti až k události, která tento problém vyvolala (může jich být i více).

Pokud na toto sezení přijdete, měli by jste vědět, že sezení vede terapeut a ne klient. Je to důležité, protože jste k němu přišli z důvodů zpracovat nějakou negativní událost, která Vám vadí. Když se někde školíte, také nevedete toto školení, ale posloucháte informace lektora. Čekáte, že se něco dozvíte a to obohatí Vaše vědění. Stejně tak, jako při regresní terapii přicházíte, aby jste něco získali. Zkušený auditor dobře rozpozná, kde se Vám prochází událost hůře a kdy je problém zpracován. Ten, ke komu přijdete si zaslouží Vaši důvěru. Samozřejmě si vybíráte sezení u někoho, u koho už někdo z Vašho okolí byl a svůj problém vyřešil – tedy na doporučení.

Měla bych zde uvést pár drobností, když se objednáte u někoho bez předchozího doporučení. Máte právo požadovat nějaké potvrzení, nebo certifikát, zda terapeut prošel odborným výcvikem (lze vše pak ověřit). Neměl by to být rozhodně člověk, který před Vámi mává rukama, nebo se Vás snaží dostat do nějakého tranzu, nebo hypnózy. Místnost, kde sezení probíhá by měla být samostatná a ne průchozí, kde je možnost, že by Vás někdo rušil. V takové pracovně by neměla být žádná vonná tyčinka, nebo aromalampa. Vůně by Vás mohly podvědomě zavést tam, kde případný problém není. Prošli by jste jinou událostí, kterou by Vám tyto vůně mohly podsunout. V průběhu sezení neanalizujte, neveďte vysvětlování toho, co vidíte. Prostě jen procházejte a nechejte vše na auditorovi. O věcech, které Vás zajímají si můžete popovídat až skončíte.

Pokud si vyberete dobrého terapeuta a budete se držet jeho pokynů, budete odcházet spokojeni a odlehčeni od problému, se kterým jste přišli. Připravte se však na to, že nejde o meditaci, že svůj příběh na konci neměníte (občas to někdo dělá a je to špatně!). Důležitou je důvěra z obou stran a odhodlání na sobě pracovat a pod odborným dohledem. Někdy může být práce zvládnutá za jedno sezení, jindy jich je potřeba více. Vše záleží od rozhodnutí klienta zbavit se potíží, kolik má pro tento problém událostí (někdy jich je mnoho) a také hodně záleží na praxi samotného auditora. Je bohužel mnoho takových, kteří si myslí, že po týdenním kurzu mohou řešit vše.

Pokud někoho tato problematika zajímá, tak mohu doporučit jediné. Absolvujte kurz sami! Za týdenní pobyt si sami na sobě zpracujete spoustu svých potíží a naučíte se rovněž pracovat, jako auditor. Nejlépe je jet na kurz ve dvou. Máte tak jistotu, že můžete po návratu domů pokračovat v práci jeden na druhém. A to vše za velmi příznivou cenu. Časem sami zjistíte, že je tato metoda velmi účinná a třeba ji začnete vykonávat Vy sami. Kurz však není vhodný pro osoby, kteří se psychiatricky léčí – užívají psychofarmaka. Na kurzu se dozvíte o tom, jak pracuje naše psychika, o sobě samých a nahlédnete s určitostí do minulosti tak vzdálené, kdy si doplníte informace o sobě i o různých kulturách. Naše vzpomínky jsou nevyčerpatelné. Když si v životě vyřešíme svoje problémy a neduhy, můžeme se začít dívat na místa, kde jsme žili šťastní, na místa, která jsou nádherná a to už se všechno prochází mnohem příznivěji, než když řešíme potíže. (editlp)

10.9. 2011

Tak…na výzvu pana Dragomireckého se ozval jediný člověk….raději si však celé sezení zaplatil, než aby odevzdal svůj invalidní důchod, který dostal na svou „schizofrenii“. Kde je chyba? Nedivím se lidem, kteří mají takový důchod třeba 10 let. Vyšli už ze svého oboru, těžko najdou místo a ještě s „papíry na hlavu“… Ale lidé, kteří mají takový důchod rok, dva…jsou mladí a mají celý život před sebou…to nelze pochopit. Je v tom lennost? Pohodlnost? Jak si dále představují svůj život? Mají ho plný omezení…žádný řidičský průkaz, užívání psychofarmak, hospitalizace na psychiatrii (ta je pro pacienty psychiatrie podmínkou, pokud nechtějí o důchod přijít). Nerozumím tomu.

Přitom je to celkem jednoduché. Buď chci žít svůj život a sama si jej řídit, nebo se podvolím a nechám ho řídit někým jiným – přivtělenými dušemi, doktory, nebo jiným dohledem, například někoho z rodiny. Nějak ztrácíme, jako lidé zodpovědnost nad sebou samými. Jsme zahlceni supermarkety, televizí, počítači…ale kde je náš život? Když má někdo problém, raději si vezme prášek. Je to rychlé, jednoduché a zase tolik to nestojí. Je to však omyl…nákupy, laciné filmy a krvavé zprávy nás šťastnějšími neudělají.

Byla u mě klientka, která nesnášela celou svou rodinu. Bylo jí už kolem 50 let, takže skoro celý dospělý život byla na někoho z rodiny naštvaná, příbuzenstvu se vyhýbala. Přitom jí však bylo líto, že je jako by sama. Měla dva mladší sourozence, se kterými se však nestýkala. Oni by chtěli…ale paní je odmítala pustit do svého života. Až ve svých 50 letech se rozhodla, že by s tím něco udělat mohla, pocit samoty byl pro ni těžký. Sezení trvalo skoro 4h. Prošla si nespravedlnostmi v dětském věku, kdy musela za mladší sourozence lecos udělat, občas je pohlídat…kdy přitom chtěla dělat něco jiného. Prošla si také pár minulých životů, kdy se o tyto své sourozence starala, buď byli jejími rodiči a potřebovali ve stáří její pomoc, nebo to byly její děti, kvůli kterým si musela lecos odepřít. Při sezení se u této paní střídala lítost se vztekem…jakmile jsme však vše zpracovaly, bylo po všem. Odcházela taková moudřejší. Už znala příčinu toho, proč je pořád odmítala. Asi po měsíci mi volala s tím, že má konečně svou rodinu a cítí se šťastná. Jen litovala toho, že vše řešila tak pozdě. Uvědomovala si, kolik krásných chvil jí uteklo.

Kolikrát jsem přemýšlela, jak by se asi lidem žilo, kdyby tyto výdobytky naší společnosti prostě nebyly. Myslím, že celkem dobře. Měli bychom více času nejen na sebe, ale i na své blízké. Problémy by jsme řešili myslím efektivněji. Dnešní lidé globální společnosti se nechají ovlivnit reklamou, módou a tím, co jim  současná společnost nabízí. Rychle spěchají nakoupit, protože jim došel leták, že jsou akce…slevy. Všechno, co nakupujete – skutečně to potřebujete? Jiné problémy nemáte? Já osobně si myslím, že každý člověk má nějaký problém a ten by měl řešit. Jenže je zasune někam do šuplíku, místo toho, aby jsme se ho zbavili na dobro. (editlp)


2.8. 2011

Dnešním tématem jsou psychiatrické případy. Touto terapií se řeší příčiny těchto onemocnění. Nejde jen o zpracování různých nutkavých projevů, ale v první řadě jde o působení tzv. přivtělených duší. Známé jsou případy sebepoškozování, neurózy, deprese, panické poruchy a další. Pokud jsou přivtělené duše odvedeny, je vhodné i přes to celý problém zpracovat.

Pokud řešíme například trauma znásilnění, zneužívání, nemusí odvedení duší vždy pomoci úplně. Poctivým auditováním klienta nakonec přijdeme na to, že se mu to v minulosti stalo již vícekrát. To tedy znamená, že naše duše si pamatuje všechny tyto události. V dnešní době, pokud je osoba schopna o tomto traumatu mluvit se svým psychologem, psychiatrem se řeší jen současný život. Většině těchto lidí to však nepomáhá. Jakmile však zpracují všechna tato traumata (i v minulosti) dochází teprve k uvolnění. S tématem znásilnění, nebo zneužití se opět prochází všemi běhy, tedy kdy se to stalo klientovi, kdy to on dělal jiným, kdy to sám viděl, jako svěděk.

Sebepoškozování a pokusy o sebevraždu se řeší stejně, jako předchozí. Klient tak může zjistit, kolikrát si byl schopen ublížit a zda tím vyřešil svou situaci. Dochází k velkému uvědomění toho, že tyto činy jsou zbytečné a nepřinášejí úlevu, jakou si člověk představoval.

Stejně tak deprese a panické poruchy mají svou příčinu. Jednou jsou opět přivtělené duše, další příčiny jsou v minulosti. Jako závažná se považuje schizofrenie. Podle praxe se ukazuje, že její příčinou jsou téměř vždy „pouze“ přivtělené duše. Pokud je odvedeme, všechny příznaky mizí! Lidé už neslýchají hlasy, které jim buď něco našeptávaly, nebo přikazovaly.

V této době připravuje pan Dragomirecký studii o schizofrenii, kterou by mohl předložit psychiatrické základně. Problém je však s tím, že lidé, kteří tuto „nemoc“ mají nechtějí, aby se mezi lékaři výsledky a práve zveřejnily. Mají strach, že přijdou o svůj důchod, o své pohodlí. U těch starších to lze pochopit, práci už těžko seženou. Ale ti, co jsou stále mladí a mohou tak začít život nezatížený omezením, tam to příliš pochopit nelze. Chceme být zdraví? Chceme žít bez těchto omezení?

Já bych asi začala s přesvědčováním doktorů u „lehčích“ diagnóz. Je spousta traumatologií pro léčbu bolesti. Velká spousta paciaentů trpí celoživotně bolestmi a jejich vyšetření nevyjazují příčinu. Tito lidé jsou závislí jen na lécích, které se postupně mění za silnější, ale jinak se s tím nedá nic dělat. Nedá? Praxe ukazuje, že naopak. Kolik je lidí, které bolí často hlava, mají migrény? Spoustu lidí bolí záda, klouby…Samozřejmě je nutné vyloučit příčiny, které způsobily nedávné úrazy, degenerace a nevratná poškození. Ale i tak se dají tyto bolesti zmírnit, aby se s nimi dalo lépe žít. Mohlo by se teď zdát, že jsem odbočila od tématu…nikoliv. Bolest způsobuje beznaděj, později se vyvíjí deprese, člověk rezignuje. Jsou mu však naordinovány další léky na potlačení těchto projevů. Jenže tím se nic neřeší!

Stát dnes šetří, hlavně na nás obyčejných lidech. Škoda, že nezačínají ti ve vládě nejdřív u sebe. Doplácí na to jen obyčejný člověk. Přitom by si mohli uvědomit, že pokud lidé nebudou schopni pracovat, nebusou si žít tak dobře, jak žijí. Jsou vlastně našimi zaměstnanci. Jejich platy jsou vytvořeny z našich daní. Proto si myslím, že by se nad tím měl každý zamyslet. To znamená i ten, kdo přijde na terapii, protože má nějaký problém, který doktoři nejsou schopnin vyřešit. Pokud se vše povede na takovém sezení, je nutné o tom mluvit. Jen tak si začnou kolem všichni uvědomovat, že lze člověku pomoci i jinou cestou. Nebolestnou, celkem rychlou a bez farmak. (editlp)

1.6. 2011

Hodně Vás zajímají přivtělené duše a jejich odvádění. Ale jak v rubrice o duších píši, toto odvádění je závislé na znalosti auditování – Hlubinné abreaktivní psychoterapie. Bez těchto znalostí by odvádění duší nešlo tak dobře a v takové míře, jak to jde.

Spousta lidí má z regrese velký strach. Někdy mají po prvním sezení smíšené pocity, myslí si, že si vymýšleli a že to k ničemu není. Většinou se to stává u těch terapeutů, kteří nejdou správným postupem. Často s klientem neproberou problém OD TEĎ směrem zpět, ale rovnou jdou do daleké minulosti. Pro klienta je to trochu jednodušší, když se dívá na události, které byly tak dávno…Pokud však nezpracuje problémy v současném životě, je toto sezení celkem zbytečné. Neřeší daný problém, který je však otevřený a může způsobit zhoršní stavu.

Dalším malérem je to, když někteří terapeuti začnou lidem povídat, že byli v minulosti vílami, anděly…je potom hrůza s takovými lidmi pracovat a vysvětlit jim, že byli obelháni. Některé případy takové sice jsou, ale lze se s nimi setkat velmi málo. Kde je tedy problém? Je to v dnešním pohledu na celou regresní terapii. Smějí se jí nejen lékaři a „odborníci“, ale i mnoho lidí, aniž by si takové sezení vyzkoušeli na nějakém svém problému. Tuto terapii nelze dnes legalizovat. Přitom bychom se vyhnuli takovým „odborníkům“ , kteří jsou nekvalifikovaní, mají nedostatečnou praxi a kazí tak jméno těm, kteří svědomitě pracují. Kdyby byla tato metoda oficiálně uznána, předešlo by se lehce „všeumělům“. Tito terapeuti by museli projít zkouškami a poté by teprve mohli pracovat s klienty.

Jak najít dobrého terapeuta? Nejlepší je něčí zkušenost a doporučení…lidé by také měli obezřetní, pokud se setkají s terapeutem poprvé. Měli by si uvědomit, že tomuto člověku je nutno důvěřovat – vždyť s ním řešíme svoje potíže, bolesti, intimní záležitosti – a to bez důvery nejde. Pokud se budete před terapeutem stydět, obávat se mu něco říct…je tato práce zbytečná. Terapeut je pro klienta osobou, u které hledá pomoc, je to osoba, která o Vás ví kolikrát víc, než Vaši nejbližší. Podstatnou věcí je, že vše co se mezi Vámi odehrává, tak musí zůstat jen mezi Vámi dvěma. Pokud Vy někomu sami řeknete, co jste dělali, co jste si prožívali, je to v pořádku, je to Vaše volba. Terapeut nesmí Vaše sdělení vynášet kamkoliv dál. Pouze, pokud mu dáte svolení, že může Váš problém zkonzultovat například s učitelem – mistrem a beze jména. Je to základní předpoklad etiky auditora.

Pokud tedy potřebujete vyřešit svůj problém, je nutné se k tomu sami rozhodnout. Terapeut není jasnovidec (většinou) a proto je důležité, aby jste mu přesně sdělili, čeho se Váš problém týká a jak se projevuje. Spolupráce je nutná vždy z obou stran. Správný terapeut s Vámi zpracuje události, které jsou pro Vás nepříjemné, ale určitě Vás nechce trápit. Pokud však řešíme problém touto psychoterapií, je nutné si uvědomit, že se budeme dívat na problém. Je však lépe se na něj podívat a to nepříjmení zažít několik hodin, nebo možná víc sezení, než s tímto problémem žít celý život – a většinou ne jen jeden. (editlp)

9.3. 2011

Dnes bych ráda napsala něco, o našem zdravotnictví. Naši lékaři si vydobyli zvýšení svých platů, proto očekávejme, že jejich přístup k „nemocným“ bude také kvalitnější.

Bohužel se stále setkávám s otřesnými případy toho, jak jsou lidé nešťastní a „nikdo“ jim nedovede pomoci. Jde většinou o bolesti, jako jsou migrény, bolesti kloubů, ruky, záda atd. Jsou jim provedena vyšetření, po kterých je jim sděleno, že výsledky jsou negativní, nic se nenašlo. Copak takový člověk simuluje? Někdy se to stává, ale spíše přibývá pacientů, kteří trpí a jsou jim pouze předepsána analgetika, aby je to tolik nebolelo. Jak jednoduché. Mít „obyčejnou“ migrénu zase taková legrace není. Člověk u ní může mít další potíže, než jen bolest hlavy. Může se objevit zvracení, silná nevolnost, chvilková ztráta zraku ap. Asi by se lékaři divili, že za migrénou je často porodní trauma, občas i nějaké „staré“ úrazy. Stejné je to ovšem i s dalšími bolestmi. Bohužel je dnešní zdravotnictví neřeší a jak se zdá, ani řešit nechce. Stále se nedaří navázat na spolupráci s lékaři. Přitom o co by jim mělo jít, než o zdraví pacienta?

Lehčí je vypsat recept, vyplnit doporučení na vyšetření, nechat člověka prosvítit, trochu píchnout…a co tak přemýšlet? Kdyby tato terapie byla tak bezcenná, jak si myslí, proč by jí lidé využívali? Ptala jsem se klientů, zda po tomto „uzdravení“ sdělili lékaři, jak se problému zbavili. Odpovídali jeden po druhém, že ne, že by se jim lékař vysmál. Jak se tedy mají dozvědět, že něco funguje? Je to začarovaný kruh. Pokud by pokrok nešel dále, to bychom si dnes ¨ještě nechali pouštět žilou…

Poslední dobou se mi ozývají pacienti psychiatrie. Dnes jsou naštěstí při té bídě léky, které působí trochu jinak, než ty, které se ordinovali tak před dvaceti lety. Neovlivňují dnes tolik vnímání a proto se dá s těmito klienty pracovat. Oni sami si hodně uvědomují, že jim jejich problém zůstal a nechtějí doživotně užívat léky, které mají nejen spoustu vedlejších účinků na organismus, ale neřeší hlavně jejich problém. Ani v tomto oboru se však neblýská na lepší časy. Psychiatr stanoví diagnózu a napíše recept. I diagnóza je někdy podivná, jako léčba. Setkala jsem se například se „Smíšenou depresivní poruchou“. Nevím, co si mohu pod touto diagnózou všechno představit. Dokonce pokud převezme takového pacienta jiný lékař, nebude vědět, čím vším tento člověk trpí.

Od jedné klientky vím, že vnímá duše, které se pohybují v prostoru kolem nás. Jednou, při pobytu v psychiatrické léčebně prý viděla spousty duší, pohybujících se po chodbách a pokoji. Šla to sdělit sestře na oddělení a dostala se jí pěkná odpověď. „My o tom víme, ale ne každý je vidí, tak o tom neříkejte hlavně pacientům okolo. Mohlo by je to rozhodit“. Musela jsem se této odpovědi smát…Spousta pacientů psychiatrie nejsou blázni, jen jsou hodně vnímaví, ale nedovedou si s touto vnímavostí a dušemi okolo sami poradit. A na psychiatrických odděleních se skutečně hodně duší pohybuje. Nejen, že potřebují lidský organismus k pobytu mezi námi…ale také člověk – pacient, který má zastíněnou mysl silnými léky se nedovede přirozeně ochránit (to nedovede mnohdy ani zdravý člověk) a tím má u sebe duší, jako naseto. Lékaři pak jen předepisují silnější léky, když ten pacient najednou slyší hlasy…diagnóza schizofrenie je napsána hned. Zajímalo by mě, jak lékaři, psychiatrie i jiných oborů vnímají psychiku. Její pochody, čím je ovlivněná a jak funguje. Také jsem to nevěděla…ale dozvěděla jsem se to přečtením skvělých knih pana Dragomireckého. Pokud máte zájem, objednejte si je. První je Teorie osobnosti a druhou je Psychoterapie I. Koho tato terapie zajímá, měl by o ní asi vědět více. Obě knihy jsou dobře napsány, aby je pochopil i laik. Teorie osobnosti je trochu složitější, ale je podrobná, co se funkce psychiky týká, Psychoterapie I. je vlasně učebnicí základního kurzu.

Závěrem bych ráda postrčila ty, kteří se trápí nějakým svým problémem…nebojte se, buď vyzkoušejte Hlubinnou abreaktivní psychoterapii, nebo se svého lékaře na vše ptejte. Proč Vám předepisuje určitý lék, jak dlouho ho budete užívat, jaké má vedlejší účinky. Nenechejte se odbýt! Jde o Vaše zdraví! Jde o Vás! (editlp)

?>