Duše mezi námi

Tato stránka je věnována tématu duší, tedy těm, kteří již nemají své fyzické tělo. Mnoho lidí se při tomto tématu tváří ustrašeně a mnoho lidí se bojí o tomto tématu vůbec hovořit. Přitom je to záležitost přirozená a každý se s nějakou duší ve svém životě již setkal, aniž by si to uvědomil. Častou otázkou lidí je, jak lze tyto duše poznat a co přivtělené duše lidem způsobují. Nejprve si musíme uvědomit vlastnosti ducha (z knihy A. Dragomirecký:Psychoterapie II., aneb Laskavý exorcismus – s povolením autora)

Duch je nehmotný

Duch je schopen usuzovat (nepotřebuje k tomu mozek)

Duch je schopen vnímat (nepotřebuje fyzické smysly)

Duch si pamatuje naprosto vše, co za svou existenci kdy prožil

Duch má vůli a je schopen ji také prosadit

Duše zde zůstávají z mnoha různých důvodů. Většinou si neuvědomují, že tělo už nemají. Zůstávají zde však i proto, že mají pocit, že něco nestihly udělat, nebo někomu něco ještě říct. Mohou zde zůstávát z pocitu, že chtějí svým blízkým pozůstalým pomáhat, ale bohužel si již neuvědomují, že nemají jak, když nemají fyzické tělo. Někdy duše neodchází proto, že se nedovedou odpoutat od svého majetku, lidí, nebo různých věcí.

Kde se duše vyskytují nejčastěji

Mnoho duší zůstává tam, kde zemřeli. Mohou se tedy zdržovat v nemocnicích, na hřbitovech, ale také na místech,kde přišly o život při haváriích, nebo byly zabiti.

Hodně přivtělených duší bývá u lidí, kteří jsou pod vlivem alkoholu, drog. Jejich těla jsou drogou oslabená a jsou tady bránou k tomu, aby se k nim nějaká duše přivtělila. Dále se přivtělují duše k těm, kteří jsou pod vlivem psychofarmak. Dnešní lékaři jsou materialističtí a tuto možnost vůbec nepřipouštějí. Kdyby se však snažili alespoň přesvědčit, co pravda je, nebo není, nemuselo by tolik lidí užívat celoživotně tolik léků utlumujících jejich psychiku. Bohužel zde není řešena příčina, ale ani následek.

Co přivtělené duše způsobují

Pokud budeme mít u sebe nějakou přivtělenou duši, jsme jí ovlivňováni. Může člověku způsobit i bolesti, protože (i když nevědomě) předává dispozice k nemocem, kterými v životě sama trpěla. Duše nás může i k něčemu nutit, přemlouvat. Před časem u mě byla paní, která nekontrolovatelně jedla čokoládu, i když na ni neměla chuť. Prostě musela. Přišly jsme na to, že je u ní duše malého chlapce, který si čokolády za život příliš neužil a chtěl, proto neodešel po své smrti do Světla, ale přivtělil se k této paní a pochutnával si tak s ní. Po odvedení této dušičky chuť na čkoládu jednoduše odešla. Je to jen jeden malý příklad toho, k čemu nás duše mohou navádět. Často se však vyskytují duše, které člověka nutí k jiným věcem. Ty pak mohou skončit i sebevraždou.

Odvádění duší (někdy i vyhánění)

Od dávných dob se vykonával exorcismus, neboli vyhánění duší. Mnoho šamanů tak léčilo nemoci, nebo jiné potíže. Měli na to speciální rituály, které praktikovali jen ti, kteří k tomu byli určeni.

S nástupem křesťanství se přístup mění. Duše je pokládána za ďábla, nebo nějakého démona. Působí se na ně motlitbami, ale i tělesnými praktikami, kdy byl „nemocný“ i bit, jen aby od něj ďábel odešel.

„Moderní exorcismus“ provádí současná lékařská medicína. Na psychiatrických odděleních se provádějí lidem elektrošoky, hlavně těm, kteří slyší „hlasy“. Duše při tomto elektrošoku sice odejde, ale protože není řádně odvedena, tak se po čase vrací. Problémem mnoha schizofreniků je právě problém přivtělených duší. Když už nepomohou elektrošoky, jsou těmto lidem podávány utlumující léky, aby tyto hlasy a ponoukání již neslyšeli.

Existuje však také „laskavý exorcismus“. Je to technika Ing. Andreje Dragomireckého, kterou popisuje ve své knize Psychoterapie II, aneb laskavý exorcismus. Na duše se nedíváme, jako na vetřelce, ale jako na duše, které jsou stejné, jako my, ale pouze nemají teď své fyzické tělo. Jsou na určitém vývojovém žebříčku, některé jsou již znalé, jiné méně. Mohou mít spoustu problémů a ty jim zabraňují odejít. Často si neuvědomují, že je víc životů, než jenom jeden atd. Duše při této technice odvádění nevyháníme, ale naopak se jim snažíme pomoci. Když zjistíme, že člověk, který přijde s problémem a má u sebe přivtělenou duši, tak ji laskavě odvedeme. Pomůžeme tím nejen dané osobě, že se zbaví svých potíží, ale také pomůžeme duši, která tímto hodně pochopí a v klidu je odvedena, aby se mohla znovu inkarnovat.

Kdo odvádí duše do Světla

Měl by je odvádět vždy ten, kdo má s touto prací zkušenost a dokonale ji umí. Je zapotřebí diplomacie a rychlé uvažování terapeuta, který duše odvádí. Může to znít všechno hodně jednoduše, ale často se setkáte s dušemi, které hned tak odejít nechtějí, nebo nechtějí vůbec komunikovat. Často jsou nešťastné, nevědomé, ale také mohou mít touhu škodit, ubližovat. Tuto práci nelze shrnout do jednoho tématu, co všechno duším zabraňuje odejít.

Proto duším pomáhejme, aby se mezi námi netoulaly, pomůžeme nejen jim, ale i sobě. Nakonec to vše může mít i dobrý vliv pro vývoj lidstva na této planetě. (editlp)

?>